No vždyť to píšu – pokud se někdo potřebuje k něčemu takovému upínat, ať si tomu věří. Jestli je jeho naděje pravdivě podložená, to je už úplně jiná věc.
No vždyť to píšu – pokud se někdo potřebuje k něčemu takovému upínat, ať si tomu věří. Jestli je jeho naděje pravdivě podložená, to je už úplně jiná věc.
...v tej ich viere je spravodlivosť...nespravodlivosť predsa nemôže vyhrať!
Asi je to tak, že pobožní věří dnes ve spravedlivost, ale dřív tomu jaksi nebylo, když pod Husem zapálili hranici.
Kdysi jsem zaznamenal nějaký křesťanský výrok v tom smylu, že "je lepší zabít nevinného, než nechat utéct vinného, bůh si je už přebere". Takhle nějak pracovala i stalinistická justice. Teda až na toho třídícího boha.
A to jako plyne z čeho, kromě toho, že bychom to tak všichni rádi měli? Skutečně jste schopen nadřadit toto přání reálnému poznání? Tedy totálně v tomto bodě vypnout kritické myšlení? Můžete myslet vážně, že přání, jak by měl svět vypadat, používáte jako výchozí bod pro poznávání, jaký skutečně je? Nechápat, že kriticky myslící lidé tohle nemůžou nikdy přijmout, a přitom si stále říkat vědec?