Přemejšlej trochu.
Představ si tlupu pralidí, jak skolili mamuta, naporcovali si ho, opekli na
rožni a teď poléhávají unavení, ale sytí a spokojení kolem táboráku.
Slunce se kloní k západu, vítr utichl, komáři šli také spát. Tlupou se
šíří blaženost a nuda... a žádný televizor, žádný počítačové
hry.
A tu jeden starší muž začne vykládat vzpomínky ze svého mládí, jak
jednou lovil jeskynního medvěda a ten zahnal tehdejšího mlaďocha, kterému
medvěd rozkousnul kopí, do kouta a že si na něm smlsne. Mlaďoch se ovšem
statečně pomodlil k bohu, že se musí starat o své staré rodiče a že
ještě nechce být sežrán a tak se bůh tak dojal, že proměnil medvěda v
jehňátko, které si dala tlupa k snídani.
Tlupa požádala dědulu o text modlitby a popis boha. Jeden šikovný keramik
udělal boha podle popisu z hlíny, vypálil ho v ohni a nazval ho věstonickou
Venuší.