není lepší číst opravdové pohádky?
V bibli jsou také opravdové pohádky.
Pobožní biblofilové musí věřit, že pohádka O potopě je pravdou
pravdoucí a tvrdit, že skalní formace na Araratu je petrifikovaná noemova
archa. Tako pohádka byla potopa také v rúzných obměnách zfilmována a
pobožní v kině plakali dojetím, že vidí konečný důkaz pravdivosti
biblického textu.
Škoda, že se ještě nenašel kaskadér, který by sehrál Jonáše sežraného velrybou. To by byl požitek z intériových záběrů v břuhu velryby.
toto jsem ateistům vysvětloval před rokem nemohu za to že si to nepamatují
V každém případě je správné označit pohádku pohádkou a ne lživě označit pohádku dávným reálným příběhem. Takové kváky typu "bůh poslal Noemovi na pomoc při stavbě archy armádu andělů, loďařů, dřevorubců, tesařů, konstruktérů, honáků dobytka", nelze brát vážně. To nezmiňuji sehnání píce a pití aspoň na dva, tři roky pro to obrovské zoo, Jen na úklid hnoje z těch stání a klecí by Noe potřeboval stovky, ne-li tisíce zaměstnanců.
To se můžeš jonatáne biblicky uinterpretovat, přesto bude výsledek interpretací bible směšný a pohádkový. Chtěl-li bys použít logiku, tak si polož otázku, proč by ten tvůj všemocný bůh používal zatopení Zeměkoule na likvidaci všeho živého až na několik málo jedinců, když by stačilo jen je nechat pojít chorobou, či hladem. Bůh si mohl zkonstruovat sarančata v biliardových hejnech a nechat je sežrat vše zelené. Býložravci by pošli hladem, následovali by je masožravci, pak mrchožrouti. Ani komáři by neměli co pít, včeličky by nenašly ani jeden kvítek.
Pohádka o šípkové Růžence, která se píchla do prstu o vřeteno a život na zámku se zastavil na sto roků, zní pravděpodobněj, než ta tvá oblíbená pohádka o potopě a noemově arše.
Správné je především jako pohádku označit pohádku a ne mýtus nebo dílo jiného literárního žánru. Pohádka je nějak charakterizována, což jsem tu uváděl. Je opravdu velice neinteligentní označovat za pohádku všechno, co "nelze brát vážně".