Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Můžeš nějak prokázat, že nenapsal pravdu?

Prokazuje vždycky ten, kdo tvrdí, ne ten, kdo tomu tvrdícímu oponuje. Neboli je na něm, aby prokázal, že napsal pravdu, nikoli na mě, abych prokazoval, že nenapsal pravdu.

Samozřejmě platí obojí. Pouze u dohadů o NEEXISTENCI se z logických důvodů dokazuje existence, protože neexistenci nelze většinou (ale někdy ano, třeba u neexistence vstávání z mrtvých ap. :-)))) doložit, neboť to, že se nepodaří doložit, že to existuje, ještě neznamená, že to opravdu neexistuje. Pokud to ale odporuje všemu známému platnému, třeba fysikálním zákonům, lze doložit i neexistenci-

U soudu se normálně dokazuje, že někdo řekl NEpravdu

Tady nejsme u soudu, já nemam povinnost něco vyvracet. Povinnost má vždycky ten, kdo něco tvrdí, prokázat toho pravdivost. Pokud to prokázat nedokáže, není to považováno za pravdivé.

Pravdu máš, že nejsi u soudu, a v diskusi tu povinnost nemáš, ale je to slušnost.
Pravdu nemáš - ani ten kdo něco tvrdí nemá povinnost svou pravdu dokazovat, ale je to v diskusi slušnost.

Každopádně já reagoval na tvé, že VŽDYCKY se dokazuje tvrzení "pravda", ne "nepravda"
I v diskusi se prokazuje, že ten druhý pravdu nemá, když tvrdí, že ji má.

Psal jsem, že vždycky prokazuje ten, kdo něco tvrdí/prohlašuje. Ostatní ho pak prostě jenom vyzvou k tomu, aby to své tvrzení prokázal. Neboli důkazní břemeno je vždy na jeho straně, jak se říká. Není to tak, že "já teď něco tvrdím, a ty jestliže to neumíš vyvrátit, tak je to potom pravdivé". Takhle racionalita nefunguje.

Ale to já jsem vůbec neřešil.
Samozřejmě že to nefunguje stylem, že já něco tvrdím a ty to musíš přijmout

Já řešil jen to, že se neprokazuje nepravda tvrzeného.

Třeba já nemám problém, naopak, že když mi někdo něco tvrdí, o čem vím (jsem přesvědčen) že to není pravda a mám důkazy, tak je poskytnu.
Po důkazech pravdivosti tvrzení oponenta se pídím jen když sám nemám důkazy na vyvrácení té jeho pravdy

Ty jsi řešil něco, o čem jsem se nebavil. Tak jako vždy.

Já řešil tvé tvrzení, ano .-)))))))))))))

soucet Uživatel je online | Předmět: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE:…21.05.2023 09:59 | #36674
Reakce na příspěvek #36671
Prokazuje vždycky ten, kdo tvrdí, ne ten, kdo tomu tvrdícímu oponuje. Neboli je na něm, aby prokázal, že napsal pravdu, nikoli na mě, abych prokazoval, že nenapsal pravdu.

Vlastně ses o tom vůbec nebavil ..............

PS : důkazní břemeno je vždy na straně žalobce. Takže třeba u soudu, kdybys opravdu řešil kauzu prokázání lži, třeba nějaké pomluvy, kterou žalovaný pronesl, budeš ty muset prokázat, že uvedená slova nejsou pravda.

Takže např. když někdo něco napíše, já mu klidně nějakým relevantnějším zdrojem, než je jehoteoretizování, dokážu, že nemluví pravdu.

Třeba před chvílí někdo napsal, že občanství člověka se bere podle místa, kde se narodil.
A jámu dokázal jeho nepravdu, když jsem mu poslal výňatek ze zákona, že občanství člověk získává po rodičích a nikoli podle místa narození

Počkej když se narodím ve městě třeba Hradec Králové a žiju v Horní Dolní tak jsem žijící v Horní Dolní tedy občan, který se narodil v Hradci Králové dle občanky,tedy nejsem rodák.Rodice se narodili jeden tam a jeden tam kdyby se to mělo takto brát dle rodičů tak si dítě může tedy vybrat co se mu líbí,ale jelikož rodiče jsou zákonným zapsány jako lidé co se o mě starají musí být zapsáno co?

Když se narodíš češce a nigerijci, můžeš mít občanství obou zemí

Vím a co když otec je celý život žijící v ČR jeho maminka Němka a otec Sudet, děti tedy já máme nárok na národnost německé když mám národnost české

Víš, ale ptáš se, ty vole.
Navíc - občanství a národnost není totéž

A mohu tedy žádat Německo o občanství?

Žádat asi můžeš, ale ten stát ti to občanství musí přisoudit a na to bývají podmínky. Pokud máš ale mezi rodiči Němce, tak budeš zřejmě úspěšný. Já ty německé podmínky získání občanství ale nevím, obyčejně to je nějaká délka pobytu a práce v německu, trvaé bydliště a tak. to zkus na velvyslanectví

Babička už je po smrti,ale v Německu mám vzdálenou prasestrenici.

To asi nefunguje, prasestřenice. Ta babička možná ... přímo rodič by musel být. ale fakt nevím.

Samozřejmě můžeš, když splníš zákonem určené podmínky.
Třeba ten Steve Saegal požádal o ruské občanství a protože je karatista a kámoš Putina, tak ho okamžitě dostal.
Nejiné je to s fotbalistama z Afriky, stačí se dobře trefit do mičudy.

Teď jsi ten hřebíček uhodil přesně po hlavičce.
Nacionality lidí vznikly v prakticky nedávné době z potřeby lidi za hranicemi impéria nějak pojmenovat. No a problémy s nacionalitou lidí v Evropě vznikla až takzvaným "národním buditelstvím".
Zkrátka navrhuji zrušení nacionalit. Lidé, kteří se např. narodili v Česku jsou Češi, na Moravě Moravané, v Bavorsku Bavorové ... a úplně jedno, jestli jejich předkové žili bůhví kde.

Nacionální (národní) sebeuvědomnění je pěstováno za účelem se vyhradit proti jiným nacionalitám, což vyvolává nutně nepřátelství srovnatelné s nepřátelstvím fandů fotbalových klubů. Barbarská válka Rusů a Čečenců proti Ukraincům to předvádí v praxi.
Ve střední Evropě nabírá nacionalita směšnou až klaunskou podobu. A také tragickou, jako za jugoslávské války, kdy se nenáviděli a vzájemně zabíjeli lidé mluvící stejnou řečí, mající stejnou kulturu, ale ti jedni jsou katolíky a píší latinkou a ti druzí píší cyrilicl a jsou pravoslavní.

Faktem je že soudruzi klanu Homo Sapiens, mající předky v Africe, se rozlezli po Zeměkouli někdy před padesáti tisíci lety a dali vzniknout dnečním Indiánům, Číňanům, Australanům a i Čechům a Němcům. Posloužím si Kiplingem "Ty i já, jedné krve jsme".

Tak to budou dost brutální přesuny do porodnic v určitých zemích,a nejen černých držek z afriky ...

Pokud je tedy pořád řeč o občanství, o kteérm to bylo.

národnost si třeba v čr může každý napsat, jakou chce. protože národnost nemá žádné právní návaznosti

Údaj o vlastní národnosti je dnes možná svobodně volitelný, ale kdysi nebyl.
Naši rodičové a prorodičové museli za Protektorátu předložit Doklad árijského původu - Arier-Nachweis (1941)
zdroj

Za mých mladých let se i ve škole musela uvádět národnost, tedy česká, nebo slovnenská a německá pro děti Němců žijících v ČSR. Mnozí moji kamarádi tím stigmatem "národnost německá" dost trpěli.

Já neřeším nacionalistickou historii, navíc před nacistickým německem

Pokud bych neměl českou národnost, tak bych nedostal po rozdělení v 1993 státní občanství ČR. Taky moje 2 děti z 3, narozené v Košiciach si mohli po mě udělat občanství ČR a nemuseli čekat 5 let.

Tvoji rodiče jsou oba slováci?

Ahaááááá nachytals mě!!

Zapomněl jsem, že po mámě bych ho dostal, ale v tom případě nevím jak by to bylo s dětmi, kdybych se narodil na Slovensku.

A také, že jsou, Rusky létají porodit do Argentiny, kde jejich dítě má automaticky argentické občanství, může si tam koupit kus země a postavit haciendu. V roce to bylo 10.500 Rusek, tendence razantně stoupá.
Důvodem bude ruská propaganda žádající nasazení jaderného arzenálu, tedy o jaderné sebezničující válce na severní polokouli Země.

Neboj, tihle chytrolíni z Evropy zase zdrhou, až se přetíží síť sociálního zabezpečení pro ilegální migranty.

A že u "některých" to neplatí.

On to ví a nemusí dokazovat, že to pravda je - úplně stejně jako věřící.

Věřící napíše, že rozmlouvá s Bohem a je to tak.

Lidi hodně mluví s Bohem ale máme být spíš potichu :
Mt 6: 7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.
8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve nežli byste vy ho prosili.

A tak bývám potichu a fakt že Bůh ví dřív než ja co potřebuji :-)

U věcí, které z principu prokázat nelze, je jaksi iracionální požadovat předložení důkazu.

Některé sociální vrstvy současných ateistů jsou smutní nad pohybem pobožných slepců po náboženskými ideologiemi narýsovaných trasách směrem iluzorní věčný život po smrti.
Takové posmrtné existence se nemusí a nemůže podílet byť jediný atom současné živoly, ale nehmotné něco, co tvoří zde na Zemi obsah mozku živoly. Takový back-up individuality. Prostě iluze.

Náš visitor to kdysi formuloval zvláštní úvahou o tom, že kdyby nebylo posmrtného života, tak by nedával současný život smysl.
Zřejmě tak uvažují všichni pobožní, neschopní akceptovat realitu a proto utíkající do iluze věčného života.

Závěr : Mám soucit s pobožnými trpícími thanatophobií, ale nevidím možnost jak jim pomoci. Proto vzniklo náboženství s říšemi mrtvých a proto bude náboženství věčně existovat, jen se v toku času bude obměňovat.
Proč tedy neutěšovat dítě, kterému zemřela maminka, že jeho mamínka je teď támhle na té hvězdičce a ochraňuje tě.
Existuje jedna švédská pohádka o tom, že kdykoliv si kdokoliv vzpomene na své už nežijící milované, tak je navštíví na onom světě sedící na lavičce pod rozkvetlou jabloní a popovídá si s nimi. Právě, pohádka.