Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

Religionistika tvrdí, že bohové nejsou nadpřirození?

To ani nevim, jak přesně zachází s pojmem "bůh", ale co je mi známo, tak religionistika se žádných takových hodnotících výroků ani nedopouští. Ta jen popisuje fenomén náboženství a snaží se ho vysvětlit.
Pro vědu jsou samozřejmě nadpřirozené případné Boží aktivity v tomto vesmíru, jestliže jsou v rozporu s fyzikálními zákony, v takovém případě je Bůh nadpřirozený činitel (ve vztahu k dění ve vesmíru). Ale samotná Boží existence nadpřirozená není vzhledem k tomu, že Bůh nebytuje v tomto vesmíru.

Mimochodem si dovolím podotknout, že pojem nadpřirozena je historicky proměnlivý, poněvadž obsah toho pojmu je vázán na aktuální stav vědeckého poznání, který stanovuje, co přirozené (možné) je a co není.

Pokud se snaží vysvětlit fenomén náboženství, tak bych řekl, že k tomu je boží existence nebo neexistence naprosto klíčová. Pokud se někdo k jeho existenci staví neutrálně, nemůže přece náboženství vysvětlit. Respektive musí mít minimálně dvě naprosto odlišná vysvětlení…

S nebytováním v tomto vesmíru je taky potíž – tam si může „umístit“ kdo chce co chce, a tím se víra v jakýkoliv takový výmysl stává nevyvratitelnou, a tedy stejně platnou jako víra v boha…

Člověk co je na startovací čáře asi že nemůže vidět cíl :-).

Proč by nemohl?

Tak mohl by ale moc by se neproběhnul :-)

Víra v bohy není součástí všech náboženství, tj. bohové "nevystupují" ve všech náboženstvích. Jejich existence tedy není o nic víc klíčová jako existence duchů (bohové jsou duchové), duší a případně jiných transcendentních entit či sil, stejně jako nekauzálních zákonitostí či souvislostí.

Naopak neutralita je jediný správný vědecký postoj, poněvadž neutralita rovněž znamená nezaujatost. Přece když chci objektivně popsat nějaký kulturní jev a vysvětlit jeho vznik a funkci, tak na něm nutně nemusím participovat ani ho nutně nemusím odmítat. Neutrální hodnotící postoj, nestrannost a nezaujatost, je přece vědecký ideál.

Ano to je pravda. Ale taková je zkrátka koncepce Boha.

Boží existence nadpřirozená není, vzhledem k tomu, že Bůh nebytuje v tomto vesmíru...
To myslíš vážně, takový ničím nepodložený výrok? To mám brát jako fakt? Kde máš pro takové tvrzení důkaz? Jak víš,že Bůh je v nějakém jiném vesmíru a ne v tomto?
Když už po mě chceš nějaké důkazy, tak jsi mi právě jeden poskytl - je to ničím nepodložená představa.

Taková je prostě koncepce Boha: že "stojí" (bytuje) mimo tento vesmír. Tak o něm náboženství referuje.

A tohle neplatí ?
Mt 18,20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tuť jsem já uprostřed nich.

proč by to nemělo platit?

S religionistikou je to složitější. Z Wiki:

"Religionistika dnes již do jisté míry rezignovala na vytvoření obecně platné definice náboženství. To problematizovalo definici, že religionistika je věda o náboženství. Přesnější je definovat ji jako vědu o člověku a produktech jeho myšlení, mezi něž patří i to, co nazýváme náboženstvím.[21] "

Ano, náboženství je produktem lidského myšlení. Tedy zejména vývojem se proměňujících představ a fantazie.

Jo, to je stejné jako s magií, tu taky nelze nijak jednoznačně definovat, vzhledem k šíři jejích praktik. Lze jí sice v úplnosti definovat po vzoru Francise Bacona tak, že je to praktická metafyzika, ale to je zase tak obecné, že je to nicneříkající.

magie je praktikované náboženství...

Praktikované náboženství je každé náboženství, které je praktikované. Magie a náboženství jsou každé jiná činnost a každé má jiný cíl.

a jak se liší?

Předně se liší v tom, že náboženství je specifický postoj, stav vědomí, a to konstantní, zatímco u magie není něco takového implicitně přítomno ani nutno, např. dnešní praktikující magici jsou vesměs ateisté. Náboženství se dá rovněž zařadit mezi ideologie, magie ne.
Co se praktické stránky týče, magie je činnost zaměřená na uskutečnění operatérovi vůle, tj. buď jde o aktivní působení na svět nebo na sebe, nebo o získání nějakých informací. K tomu účelu používá určité prostředky. Náboženství je praxe zaměřená na harmonizaci sebe s přírodou či se světem a nalezení svého místa v něm/projevení své podstaty. K tomu používá určité metody.
První má splnit přání, je to cesta moci, činnost "odstředivá", sebeprosazující, aktivní, druhá má navrátit člověka do jeho přirozeného stavu, je to cesta odříkání, činnost "dostředivá", sebepotlačující, pasivní.

První je činnost jangová, druhá jinová.

a v těch kuličkách naopak...

Náboženství se postupně vyvine v jeden druh kultury. To označení "náboženství" si asi zachová, ale výchozí bod, tedy bůh-bohové záská, či má už dnes stejnou reálnost, jako král-dítě v kultuře Jízda králů. Ta se vesele páchá na Moravě ve Slovinsku a v rakouských Korutanech. Ostatně i ten vánoční Ježíšek roznášející letecky po celé Zemi dárky, podobně jako děda mráz, Weihnachtmann v Německu, nebo Santa Claus v USA jsou pohádkovými figurkami.

Ano. Pro velkou část věřících se víra stává jen jakýmsi neurčitým základem dodržování nějakých tradic, vánočních, velikonočních, dušičkových atd.

Prý každou neděl mají bohoslužbu. Už jsou i v Maďarsku.
Těšíte se ateisté až bude v ČR, že budete v neděli mít shromáždění věřících v nic.

To jsou jen nějací recesisté...

Víra v nic je základem náboženské víry. Věří v to, co fakticky neexistuje.
Ateisté, zejména pak materialisté, předpokládají že vždy bylo, je a bude NĚCO. Podle zákona o zachování energie a hmoty. Stav, kdyby nebylo nic, tedy nemůže nastat.

tyto zákony začali platit, až když Bůh vymyslel svět.
a se zánikem světa přestanou platit. To jen hrstka ateistů věří. že vše co tu je nikdo nevymyslel.
prý to sama od sebe

a kdy to bylo? co vymýšlel předtím?

Nikdo to nemusel vymýšlet. Svět tu v nějaké podobě vždy byl, je a bude.
Vymyšlené je jen to, že to někdo vymyslel.

někdo třeba musel napsat ten software...
nebo ne? kdo ví...

No jo, ale kdo by vytvořil zase jeho software...?
Tohle asi tady nevyřešíme...

pak teda, kdo vytvořil tu věčnou hmotu? a její software...

Ano. Je to nejméně stejně pravděpodobné, jako že to někdo dokonce vymyslel a zařídil .-)))))))))))))))))))

pokud je to něco hmota/energie, pak je vlastně tím Bohem...

Takže pobožní říkají bůh a míní tím Vesmír, tedy hmotu-energii, čas-prostor, a sály s tím spojené. Bravo, konečně. Vesmír nezasahuje do dění v přírodě, ten bůh - bohové pobožných také ne. Lidé jsou součástí přírody, jako i mravenci, bakterie a viry.

mají stejná těla, co se týče ducha... tam možná si člověk uvědomuje více než mravenec či bakterie. Ale jistá si nejsem :-))

Lidé alias člověk, muž a žena jsou na rozdíl od mravenců, bakterií a virů atd, obrazem a podobenstvím Boha.

Jak to víš? Dočetla ses to v brožuře? .-)))))))))))))

vesmír zasahuje...
občas nějakým tím asteroidem, jindy jinak...

OK, omlouvám se.
Měl jsem napsat, že Vesmír zasahuje i do života na Zemi. ... ale neplánovitě, nýbrž náhodně !

Mimochodem :
Konců světa, buď příchodem Ježíše, nebo naštváním Boha, bylo v křesťanském světě předpovězeno přes dvě stovky. Průměrně tedy jeden konec světa za deset let.
Konec světa zaviněný nějakou katastrofou přicházející z Vesmiru nebyl předpovězen ani jeden, s výjimkou spálení Země zvětšením Slunce na závěr jeho blahodárné funkce výroby helia.

ateisté žádnou církev nemají :-))

Ateisté Sedmého Dne

to budou ateisté asi jako já právnička :-))))))))))))))

..s vánočním stromečkem :-)

Zřejmě narážíš na Adventisty sedmého dne. Také jsem měl jednu členku této poměrně malé církve v rodině. ASD mi připomínali trochu SJ, ale byli povoleni i za komunistů.

ad komanč: "Ano, náboženství je produktem lidského myšlení. Tedy zejména vývojem se proměňujících představ a fantazie."

Toto by mohlo platit za předpokladu, že tvoje víra v neexistenci Boha není falešná.

Ten předpoklad nevíry v existenci boha je upřímný a pravdivý :-)))

Čili i bůh je produktem lidského myšlení
tedu iracionálních představ a fantasií .-)))

myšlení není jen iracionální a fantazie, přece...