Dá se důvodně předpokládat, že některá náboženství byla vymyšlena a rozvíjena záměrně, protože z nich měl někdo prospěch, viz můj příklad z Egypta.
Dá se důvodně předpokládat, že některá náboženství byla vymyšlena a rozvíjena záměrně, protože z nich měl někdo prospěch, viz můj příklad z Egypta.
Např., aby byl faraon považován za boha, což bylo důležité pro
stabilitu státu, bylo potřebné přesně vypočítat dobu, kdy začnou
pravidelné nilské záplavy, tedy vytvořit kalendář. Dále vedení
astronomických pozorování a zápisů o nich umožnilo předpovědět
některé úkazy na obloze jako třeba zatmění slunce.
To byla práce kněží. Pak mohly proběhnout náboženské obřady - v
podstatě jen divadelní představení pro davy obyčejných lidí - kdy faraon
mohl poručit životodárnému Nilu, aby se zvedl a zavlažil pole rolníků.
Nebo pro výstrahu ukázal, že na jeho pokyn zhasne slunce. Chtělo to jen
znát co nejpřesnější čas. Úspěch velmi posílil autoritu panovníka i
vliv kněží. Na druhé straně případný neúspěch mohl mít tragické
následky, což se taky stávalo.
Egyptští kněží dobře věděli, že faraon není bůh. Sami víru v něho
uměle vytvářeli. Zároveň s tím ale rostl i jejich vliv a moc. Podobné to
mohlo být i v jiných náboženstvích.