Milovat Boha = mít láskyplný vztah k Bohu.
Milovat bližního = mít láskyplný vztah k bližnímu.
Bůh je bytost, poněvadž tak jak se v Bibli projevuje, tak se projevuje
výhradně bytost.
Milovat Boha = mít láskyplný vztah k Bohu.
Milovat bližního = mít láskyplný vztah k bližnímu.
Bůh je bytost, poněvadž tak jak se v Bibli projevuje, tak se projevuje
výhradně bytost.
No a proč jsi vypustil od Boha to přivlastňovací zájmeno "svého":
Milovati Boha svého.
To tak dělají skoro všichni, že to přivlastňovací zájmeno "svého"
odstřihnou od Boha v tom přikázání a potom ty výsledky ale:-) které z
toho plynou :-).
To že mám milovat Boha svého vyznání a ne Boha cizích vyznání, je nepodstatný detail.
A ty snad z toho slova „svého“ usuzuješ, že má každý věřící svého vlastního, osobního boha? Jako že kolik je věřících, tolik je i bohů?
Pokud jsi to tak nemyslela, pak přece přítomnost nebo nepřítomnost toho slova nehraje žádnou roli – věřící křesťan věří, že bůh je jen jeden, a tudíž když každý miluje svého boha, tak milují všichni téhož, svého společného.
No a pokud jsi to tak myslela, pak je tu každé silné slovo příliš slabé.
Efezským 4
6jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je
ve všech.
Tak když je ve všech, tak má každý Boha svého/svou, jak by to jinak mělo
a nebo mohlo být?
Aha tak že ty miluješ všechny svoje bližní: Boha i ty ostatní :-).
Neb jsou všichni někde poblíž :-)
No, to by mne taky zajímalo, jsou dvě interpretace toho "milujte bližního svého"
já jsem pro verzi 1
Tedy jako že mám milovat třeba vraha svých dětí nebo i svého?
to je šílený.
nesouhlasím
Bůh je něco, co si lidé představují jako toho, co vše stvořil a
někteří "vyčuřánci" to využili ve svůj prospěch - jednoduše měli
touhu ovládat masy - někteří si dokonce na bohy hráli - Egypt, Jižní
Amerika a atd..
nebo Japonsko či Čína. Nevim jestli to byli zrovna vyčuránci, oni prostě mohli pociťovat potřebu stanovení legitimity vladařského úřadu.