Rozcestník >> Náboženství >> Ateistická společnost

V ateismu "schází" především uctívané ikony, předepsané rituály a poslušnost nadřízené duchovní organizaci.
To, že píšeš o prázdnu ... no ano, ateistické nebe by bylo prázdné, ani jeden andělíček, ani jedna dušička a ani jeden svatej.

Však jo, nic proti. Pokud se ti to tak líbí, máš to tak.

vnitřní vhled do tajemství neznáma.

Myslím, že my to tajemno zkoumáme - vy to necháváte na Boha

asi to nebude tak jednotuché. Co když je tajemno spojené s Bohem a snažíme se poznat jaké je spojení mezi námi a tímto tajemnem. Zda vůbec nějaké je... tohle je pak věcí víry. Uvěřit že zde nějaké spojení existuje.

je to naopak,
prvně musí být spojení a na základě toho uvěření

a co je naopak než píšu?

A to asi zkoumáme i my - buď k tomu najdeme racionální vysvětlení - nebo to na chvilku odložíme, protože zatím nemáme tolik poznání, aby jsme se dopracovali k výsledku, ale nepřisoudíme to nějakému nadpřirozenu.

Co je možné vysvětlit vědou, to je předmětem vědy a nikoliv víry. Tedy vše co se týče, přírodních zákonů, fyziky, matematiky etc, je možné sledovat. Všimni si že jsou to objekty... Pokud sleduješ vlastní mysl a nitro, pak ho taky zkoumáš jako objekt. Tedy díváme se sami na sebe jakobychom byli dva, jeden co se dívá a druhý co je zkoumaný.

To co je zcela vyjmuto z možnosti zkoumání je ten co zkoumá a tedy subjekt "já", pokaždé když se hne naše mysl a my si něco uvědomíme, ihned sklouznem do pozice subjekt zkoumá objekt a to co zkoumá subjekt mizí.

Ta poslední věta možná působí trochu zmateně. To co zkoumá, tedy já - subjekt mizí v momentě když se objeví objekt protože pozornost ulí na objektu. Fakticky je pozornout tím, co ulpívá a tím se podstata "já" odvádí k objektu.

Přiblížila bych to k oku. Víme že oko se dívá... oko se dívá a mapuje svět kolem sebe, ale neuvědomuje si samo sebe jako subjekt - oko, protože se identifikuje s objektem. Doknce i když se podívá do zrcadla a uvidí tam oko, tak vidí oko ve formě odrazu a tedy je topro něj objekt.

Problém vzniká když subjekt je narušený, a pak vše co sleduje a na čem ulpívá je porušené právě chybou ve zpětné vazbě. Vznikají pak narušené vývody, motivace etc a subjekt o tom neví. Může být informován zvenku aby se korigoval ale je mu to houby platné, protože by to bylo jen uměle vršení problémů... tak korekce musí přijít ehm.... tak nějak zázračně. A tady nastupuje víra.... víra že jemožné korigovat subjekt tím že se identifikuje s dokonalým já - v Kristu.
Ale to už je moc složité :-)) a asi se to nedá nějak přiblížit ateistovi. Spíše jen někomu stejně pomatenému jako já, který si je vědomý své pomatenosti.

To mají Svědci Jehovovi takové učení že jsou s Bohem ve spojení, přeložili si tak k tomu Bibli.