Poznejte vnitřně sebe ,tak jak nás miluje Bůh a naše připoutanost k našemu já se začne rozplývat v lásce k jaké uvidíme svět.
Poznejte vnitřně sebe ,tak jak nás miluje Bůh a naše připoutanost k našemu já se začne rozplývat v lásce k jaké uvidíme svět.
Poznávání dává smysl jen tehdy, když je objektivní. Sebepoznávání je jaksi subjektivní a tedy bezcenné.
Sebepoznání přichází když se stáváš sebe milující.To moc lidí nezvládne je to složitá cesta v probuzení sebe sama.
Když umíš milovat sebe můžeš milovat Boha,tak jak miluje on nás a tím můžeš být láskou a vše v lásce vidět a své já rozplývat v utrpení na cestě strastí.
Bez sebepoznání není sebe-uvědomění. Uvědomění sebe sama samo už znamená určité sebepoznání, přičemž toto poznání sebe sama se dá rozšiřovat a tím rozšiřovat uvědomění sebe sama. Jestliže se bráníš sebepoznání, pak se dobrovolně udržuješ v nevědomosti a v podstatě se bráníš evoluci vědomí. (Ovšem sebepoznání není pro každého a ne každý stojí o to poznat, co je vlastně zač.)
pojem sebapoznania je zaujímavý - ide o to, o čom to je, čo to je, ako sa k nemu dostáva - kedy je sebapoznanie skutočné, pravdivé, a kedy je skreslené až falošné....
Aha ty máš na mysli se poznat v zrcadle, či na fotce. Tak to pardón.
Tohle dovedou někteří primáti a i někteří ptáci.
Abych řekl pravdu, tak koukám jako sůva z nudlí. co si křesťané to do své ústavy dali - sebemilování + sebepoznání. Toho podivného je tam víc : "kdo chce žít - umře, kdo umře pro mne - bude žít".
By mne zajímalo, jestli se žížaly z posvěcené země také sebemilují. Zrovna jsem se vrátil z průzkumu žížalologie. Jasné je, že i když žížaly nemají oči, tak mají fotobuňky, neboť po osvitu baterkou skoro přesně po třech sekundách zkoprnění, prchaj jak namydlené blesky do svých doupat. Z toho lze usoudit, že se žížala sebemiluje a sebezná, páč ví, že tam kde je světlo mohou být jak kosové, tak slepice.
Jasně ideologie je zkrátka ideologií a ta křesťanská míří skutečně na sebepoznání: "ve mně sídlí bůh, já jsem ideální bytost s věčným životem v mladém a zdravém těle - když už ne úplně duševně, tak aspoň tělesně".
Normální člověk používá svůj rozum na pouti svou životní cestou, pobožní používají rozumy nějakých dávno mrtvých ideologů, pardon, věčně živých ideologů, ba přímo nadčasových ideologů.
Pámbů všéécko vidí !!!
K těmto fantasmagoriím jen toto: Normální člověk používá rozum. Používat rozum znamená nevyjadřovat se k něčemu, o čem nic nevím. Kdo ho nepoužívá, píše fantasmagorie. A kdo je nadutý, ten to ještě považuje za správnou věc.