Budu vycházet z vědeckého pojetí.... Ok, takže, nejprve tu v podstatě nebylo nic, ani čas ani prostor. Jen jakási pracastice nabitá nesmírnou energií, která se jen tak jednou rozhodla explodovat formou velkého třesku... Začal se vytvářet rozpinajici se prostor a s ním i čas.... Nejprve jen rozpinajici se energie, která začala tvořit částice, ze kterých později vznikaly atomy a pak molekuly.............. Dlouhý příběh, který jde až do dnešního bodu, kde máme fyzicky svět, kde všechny ty formy částic tvoří těla, které mají mysl a vědomí ve formě energie........... Nic. Stále tma? Nepřijde vám, že podstatou všeho je právě to vědomí, ta prazakladni energie, která to vše začala v podstatě tvořit v sobě? Kdyby na začátku nestalo nějaké vědomí, které začalo vše hnát dopředu, proč by se jen tak zniceho začaly dělat složitější formy? Logicky, všechno má své pozadí... 😉