No, možná to svědčí o tom, že není jediná veobecně uznávaná
pravda, ale že je spousta tkzv. "alternativních" pravd.
To se týče i praktických náležitostí, pro které se vedou leta soudní
spory, ve kterých kontrahenti bojují každý za tu svou pravdu. No a
pochopitelně mají i válčící strany, ideologické směry a posudky
zavinění neštěstí své pravdy.
Vem si třeba ten klasický příběh o Šalamounovi. Která z těch dvou žen
měla pravdu a jak Šalamoun rozhod a čím své rozhodnutí vysvětlil? To se
přece ví. Ale soudil Šalamoun spravedlivě? Nalezl skutečně pravdu?
Kdyby bylo v lidské moci najít pravdu s velkým P, tak by nebylo justičních
omylů a soudní procesy by trvaly ne leta, ale minuty.
Co se týče existence boha, tak mají všichni, kromě agnostiků jistotu a
tím vytvářejí (chtěně-nechtěně) nepřekonatelné hráze mezi zastánci
té, či oné, verze existence boha. Zkrátka otázky okolo existence boha
dělí lidi do nesmiřitelných táborů.
Je to smutné, ale lidské.