Připomíná mi to trochu svatbu a svatební slib. Svatba ani slib nemůžou zažehnout lásku nebo ji vyvolat, jsou vnějším znamením lásky a tuto lásku zpečetí, dávají ji formu. A pomáhají ji zrát jakoby v "chráněném prostředí" posvátna. Ale jen za podmínky že o to oba usilují.
Jistě mohou zrát a láska může růst i bez slibu a na hromádce. Ale je to těžší.
ratko, nejde to srovnávat se svatbou, natož o soužití na hromádce.
To je duševní oblast, kde se rozhodujeme my.
Naplnění Duchem a nové narození je Boží nadpřirozený zásah, když přijmeme Krista..
Je to něco, co se reálně stane, nejen, že si to myslíme skrze vyučování a obřady.
Souhlas, přesně tak. A nevidím žádný důvod se domnívat že v tvém případě se to děje více než jinde. Tím nechci říct že to není možné, jen že né více a ni méně než u jiných věřících.
Byl t jen příměr... poukaz na obsah a formu. Jinak samozřejmě souhlasím že naplnění Duchem je Dar Milosti.
