Jakmile mám k něčemu úctu tak to tím pádem i uctívám, to je jenom od podstatného slova slovesnej tvar, tedy že to vejde v činnost.
ale no, svojich rodičov si ctím, ale ich neuctievam, že - uctievame len Boha! ...Duch Boží učí rozlišovať, ale niekoho nemôže, lebo ho nemá...
Ta vaše slovenčina :-)
Úctu mohu projevovat i jinde, to není omezeno jenom na Boha.
A jak toho Boha uctíváte ?
úcta vs uctievanie/uctívání majú rovnaký význam v česštine i slovenčine...
úcta nie je uctievanie...úctu prechovávam k ľuďom, ktorých si vážim, uctievam len Boha v Trojici...k ľuďom teda prejavujem/vzdávam úctu, k Bohu Bohopoctu/uctievanie....
To je Váš svět a vaše uctívání a mně do toho nezatahujte, ja si mohu myslet o tom svoje, mít svoje mínění, svůj názor.
No a ja uctívám Boha ve všech lidech, ne jenom v Trojici :-)
Tedy učím se to takto uctívat Boha, neb jsem se dočetla v Bibli na mnoha
místech že Bůh je v nás :-).
Uctívá se Bůh při mši svaté.
K rodičům mám úctu, ale není to mše svatá. 
Jednou za čas? To ja se učím v lidech uctívat Boha imrvére :-).
Tedy měla by jsem i v sobě, tak v nebesích taky je, na de všemi i ve všech
nás..(Efezským 4/6)
Kroky ja te chapu uplne a pritom ctu pouze zacatky tvych vet: 
kroky::
Jednou za čas?
Tedy měla by jsem i v sobě,
No ano, Boha svého celým svým...a bližní své tak jako sebe.
To je Zákon celý i proroci.
(Matouš 22/34-40)
Mně to Bůh - Duch, Slovo Boží naučili takto:
Matouš 25
40Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili
jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
To je pravda že visitor když mne všude blokuje tak neuctívá jednu z těch nepatrných :-), tedy Jeho.
