Ovce se pásly v zimě proto, protože v létě by se pásly leda na rozpáleným písku, stejně jako sčítání je lépe provést v zimě, protože v létě by se lidi na těch cestách uvařili.
Ano v zimě tam roste tráva, proto se mohou na Vánoce pást, v noci jde teplota hodně dolů a může sněžit, to se nevylučuje.
To jsou některé argumenty pro dataci narození na Vánoce, neříkám, že tuto teorii zastávám, ale přijde mi rozumnější než ta jehovistická o brzkém podzimu.
Lidé žijící v mírném podnebním pásmu a i zejména seveřané (Vikingové, Normani ...) potřebovali časový milník určující, kdy se Slunce vrací, den se prodlužuje a jaro už není daleko. Tento den je nazýván Slunovratem a pohybuje si kolem 21. prosince. A zřejmě byl tento den slaven předkřesťanskými národy jako "zrození" nového slunce. Díky nepřesnému stanovení tohoto významného dne ve Starověku se někdy slavil i o pár dní pozděj, třeba toho 24. prosince a nebo až 1. ledna coby Nový rok. Logicky by měl zimním Slunovratem končit Starý a začínat Nový rok.
Ondi - to ne -- stim nesouhlasim - tam se jedna oto prodleni o ten slepici krok aby se tomu verilo i bez daleklohledou - proste ani viru nemuzes zalozit na nicem.
To vím, že prostým a ledabylým pozorováním Slunovratu v dávnověku může dojít k nepřesnostem. Naše hvězda není světlá tečka, má v průměru zhruba 1,4 milionu kilometrů, zdánlivě zhruba 4 úhlové minuty.
V dávnověku zasvěcovali stavby tomuto dni, postavili něco velkého a pevného tak aby to měřilo slunovraty, jsou tyto dávnověké stavby po celé planetě.
Ano, observatoře si stavěli lidé z praktických důvodů. Například aby věděli, kdy mají zemědělci zasít zrno, nebo jestli vystačí zimní zásoby potravy do příští sklizně.
V deltě Okavanga určovali a určují dodnes lokální kněží-šamani podle polohy slunce dobu, kdy si mají sklidit úrodu, sbalit svých pět švestek a vydat se i s dobytkem do výše položených míst, protože nadejde čas záplav. Když to blbě kněží-šamani blbě odhadli, tak se dobytek utopil a úroda zhnila ve vodě. Nařídil-li to brzy, tak byla úroda slabá ... a zase ji pak kručelo v žaludcích.
Podnebí Izraele
Subtropické, pouze na severu mírné a na jihu a části Jordánského údolí
tropické. Srážky jsou vydatné na severu a zanedbatelné na jihu (718 mm
ročně pro Safed oproti 25 mm v Eilatu). Prší většinou od listopadu do
dubna, jednotlivé regiony se charakterem počasí silně liší, což je dobré
vzít v úvahu při turistických plánech. Na středomořském pobřeží je
vysoká vlhkost a mírné zimy. Chladné zimy panují v hornatých oblastech
(např. Jeruzalém); horká suchá léta a příjemná zimní období jsou
typická pro údolí Jordánu; extrémní teplotní rozdíly mezi dnem a nocí
jsou na poušti.
Judské hory tvořily jádro Judského království a nacházejí se v nich mnohá významná města, zejména Jeruzalém.
