Jo, asi tak nějak a to vyžaduje ještě přesné pomůcky a záznamy, Konec konců si to za pár dní může každý vyzkoušet.
Jednoznačně je to zřetelné opravdu až po týdnu, nebo po dvou týdnech. V dětství jsem spal v místnosti s oknem na jih a tak jsem koukal na stín okeního rámu na zdi, jak se každý den kousek posouvá. Teda když jsem se náhodou při východu Slunce probudil, což se zase tak často nestalo.
Může si to vyzkoušet pokuď ale nebude zataženo :-) dá se zapsat čárka na sluneční zdi a pozorovat ji :-) jak se ne a nebo jo posunuje.
Také se to určitě dálo a znalosti dědily v rodině na potomky. Byla to zodpovědná činnost, páč od výsledků záleželo i přežití a prosperita společnosti.
I v moderní době, ale ještě před přijatím shodného času (pro dané časové pásmo), měla města své astronomy určující pravé poledne, které se sdělilo společnosti buď výstřelem z kanónu a nebo zvoněním.
Dějiny astronomie, kalendářů a i časové míry jsou opravdu velmi zajímavé a fascinující.
