Myslím že podvědomě důvěřuji církvi s tisíceloutou tradicí více než odtrženým drobným a o to horlivějším denominacím. Mám hodně přátel jak od metodistů, adventistů, baptistů a to co měna nich děsilo byla jejích horlivost a z toho rezultující nesnášenlivost. I proto jsem psala o škodlivé horlivosti která může vyústit v postoj "jak to říkám já, tak je to správně" a ti ostatní to mají blbě. Protože tento postoj je konec dialogu a vlastně vyhání a odhání ostatní pryč. Proto s přáteli z jiných denominací moc nediskutuji, vyslechnu si je, pokývu hlavou jakože je hezké že jsou tak snaživí, protože si sami skládají písně a dělají mše, a učí děti a vytvřáejí křesťanskou zábavu pro všecky známé a to je vše. Tohle by mě ubilo.