Už je v Brně. Při odjezdu plakala a já málem taky. Je mi po ní smutno... Vždycky mě štvalo, když jsem musela babču prozvonit, že jsem dojela v pořádku. Už se jí nedivím.
Už je v Brně. Při odjezdu plakala a já málem taky. Je mi po ní smutno... Vždycky mě štvalo, když jsem musela babču prozvonit, že jsem dojela v pořádku. Už se jí nedivím.
já jsem tohle taky prožívala když byla moje vnučka malá vím jak ti je jo děvče co naděláme ted je vnučka už dospělá a jezdí za mnou ale vnouček je malej 3 roky a taky ho vidím jen málo a taky bych vždycky brečela když odjíždějí mladý a malej říká--babičko pojd do auta ,je mi hodně smutno potom
Na mě naštěstí nikdo nedohlížel a ani bych to nesnesla. Člověk ví kde má rezervy a nemusí ho za to nikdo tepat... Mně taťka nechal starou jedničkovou Q7 a já jsem měla strach, že se s ní nevlezu na silnici. -) Po několika set kilometrech jsem s ní lítala jak drak a po asi třech letech ji dorasovala přesně podle jeho tušení.
To ti věřím. Já jsem byla u babči každý víkend a stejně nedělní odjezd obrečeli snad až do 15 let. Babča měla slzy v očích radostí a štěstím, že bude mít do pátku klid.