Ten váš postoj je naprosto správný. Chápu, že použití agrese je
silná káva. Nevím, zda si uvědomujete, že k agresi se člověk i stát dá
donutit jeho ohrožením a to dokonce za využití zákonů či mezinárodních
dohod. To je vždy otázka schopnosti intrikovat s cílem něco si vynutit a
získat. A to se v tomto případě stalo v podobě ohrožení obranyschopnosti
RF. Vynucená agrese měla položit ekonomicky i vnitropoliticky RF "na kolena".
Cílem bylo rozbití RF na malé státy a s novými vládami jsoucích v pozici
slabocha zajistit obchodování dle pravidel určených USA. USA došly do
stavu, kdy nehodlají dopustit vytváření unií (federací, svazů), které by
měly podobnou sílu a význam, jako USA. Nelíbí se jim Indie, Čína, Rusko,
nakonec ani EU. Kolik lidí si toho všimlo?
Otázka narušení obranyschopnosti RF? Je třeba uvážit současný stav
rovnováhy sil ve světě, význam jaderných deštníků, fyzikální a
technické možnosti obrany při současné, ale i budoucí úrovni
zbraní. Krom toho je třeba porozumět na čem stojí rovnováha sil,
vzájemné ohrožení. Dále je třeba vzít v potaz skutečnost, že v oblasti
obranyschopnosti nelze spoléhat na sliby. Důvodem je nevratnost do původního
stavu, původních pozic. Je naprosto nesporné, že vojensky je UA naprosto
jiný protivník v současnosti oproti pozici jako člena NATO. (Stejně jako
my, když máme smlouvu s USA o prostorech pro jejich základny na našem
území). Jde o dost rozsáhlý komplex souvislostí, které coby laik zvládám
nedostatečně. Ovšem o těchto souvislostech se diskurs nevede. Žvaní se o
chřtánu imperialisty, o psychické poruše Putina, vymýšlí se hrozby
dalších válek, tancuje na dojmech. Prostě krmivo pro "nenáročné". To
všechno jsou taková "fakta", jejichž pravdivost je stejná, jako byly
výpočty pro vedení války UA s RF. Nějak to nevyšlo, že?
Jistěže máte pravdu v tom, že je třeba jednat. Zastavit zabíjení a jednat
a jednat. Třeba sto let, ale nezabíjet!
Třikrát bylo jednání o zastavení krize a válčení zahájeno, kdo je
ukončil?
,
1
2
