Dálniční síť je odrazem nestability poměrů ve Střední Evropě. D1
měla původně vést do Mukačeva, měla míjet Bratislavu. Za Protektorátu se
přesto v její stavbě pokračovalo a to dokonce ve směru na Slovensko,
třebas ve Chřibech či v okolí Luhačovic.
V 60.letech, kdy byly práce obnoveny bylo Mukačevo již ztraceno, dálnice
měla končit v Bratislavě. S napojením na evropskou síť dálnic se v té
době nepočítalo. I tak se ale projevily na stavbě lokální zájmy, stavba
pokračovala dost hlemýždím tempem, zato Pražáci stavěli dálnici k Mladé
Boleslavi, ve směru do Krkonoš a Slováci do Trnavy vstříc Tatrám.
Rozpad Česko-Slovenska znamenal další posun.D 1 měla i tak pokračovat
směrem na střední Slovensko do Košic ale po roce 1992 bylo rozhodnuto
nepokračovat z Vyškova na Slovensko, ale na Ostravu. Jenže v reálu se
pokračovalo na Zlín. Tuším že letos se bude otvírat úsek do Fryštáku
slovenským směrem, v reálu je to další větev dálnice do Zlína.
Pokračování na Slovensko je jakýmsi setrvačným projektem, i když ne moc
potřebným, silniční doprava z Vizovic přes Bratřejov k Valašské Polance
není nikterak intenzivní.
Zato silnici z Brna do Svitav se říká "silnice smrti". Pomohlo by alespoň
postavit část Hitlerovy dálnice z Troubska do Lipůvky či až k Boskovicím.
Jenže na trase se postavilo v 70.letech sídliště v Bystrci což vyvolalo
nevůli, čehož využili populističtí politici (jako třebas Filip) s tím
že (pravicová, protilidová) vláda hodlá pokračovat ve stavbě Hitlerovy
dálnice.
Mezitím ovšem ČR vstoupila do EU a provoz na D1 dramaticky narostl. Byl by na
ní zapotřebí třetí pruh po celé délce a záložní směr z Brna přes
Hradec do Prahy.
Jenže výsledkem politiky je velká 0.
Předmět diskuze:
Vlastní názor na aktuální téma, možno i s vložením odkazu na související článek.Samozřejmě bez osobních útoků,vulgarit a komolení jmen i nicků.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení