Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

Ty restaurace, hospůdky i bufety byly různé. Někdy jsem byl rád, že bylo kde si sednout a dát si pivo, kafe, nebo polévku při čekání na vlak. Někde se i slušně vařilo. Už jako študák jsem si v jedné nádražce pravidelně dával kofolu a rohlík se salámem a okurkou a vzpomínám na to dodnes. Člověk tam potkával různé týpky, zajímavé, ty hlučné někdy taky, ale větší problémy tam nebývaly. Záleželo na vedoucím, jak to zvládal.
Nádraží bez hospůdky, to jaksi není ono. Dobrá je třeba nádražní hospoda Na pražci v Blansku.

Přesně tak.
Buran z dědiny přijede do velkýho města, tam půl dne lítá, něco vyřizuje, nebo nakupuje a tak je rád, že si po tom všem může v klidu sednout a najíst se něčeho normálního za normální cenu. Bylo to tak 150 let, teď to asi vadí, tak si tam člověk pro jistou nemá kde sednout vůbec, natož si dát to jedno, nebo dokonce guláš s pětima.
Na Pražcu točijó Dalešice, moc dobrý a docela slušně se tam i vaří. Z odpodrného pajzlu se stala moc příjemná restaurace, do které chodí i rodiny s dětmi, teda vyjma zapšklých taksemzdejších bojovníků proti alkoholismu.

Nesmysl.
O zchlastání vůbec nejde. Jasně, pár ožralců tam vždy bylo, ale nepamatuju nějaké extrémy, občas někoho odtáhli na záchytku. Jestli je to na nádraží, nebo někde za rohem, je úplně jedno, to by ty přemrštěně prudérní rodinky s dětmi nemohli vylézt nikam. Ale takoví mastňáci stejně vlakem nejezdí.
Já když jsem byl kluk, tak mě naši docela často do té putyky vzali, protože docela často měl vlak sekeru. Tatík si dal jedno, mamka a já nějakou limonádu, nebo nanuka a šli jsme na vlak. Nikdy odtud rodiče nešli navalení jak pumpy. Když jsem vyrostl, vždy jsem rád taky na jedno zašel, ale hlavně na něco normálního k jídlu, ne ty odporný blivajzy, co prodávají v těch cizojazyčně pojmenovaných trafikách.
Jestli bych někoho nepustil na nádraží, tak tzv. sportovní fanošky, z těch jde někdy opravdu strach a nebojí se jich jen děti. Stočlená banda hulákajících ožralých debilů dokáže otrávit mnoha cestujícím výlet, či cestu z práce a to zcela bez ohledu na to, zda na nádraží je, či není hospda. Ti kreténi s šálama už tam stejně přitáhnou nalití, mnohdy v doprovodu policejního kordonu. Takže jestli něco zakázat, tak určitě ne útulnou hospůdku na nádrží, ale v prvé řadě fotbal a hokej. Osoby podnapilé mají na starosti policajti, ti se kolem velkých nádraží motají pořád, ale bohužel, ti fotbaloví a hokejoví vymaštěnci asi mají výjimku, můžou si dělat co chtějí.