Řekl bych, že výklad dějin má v každém typu režimu svá pravidla. A
to především dějin v časových hranicích současnost minus cca 100 let. Do
školy jsem začal chodit v roce 1950 a za celou základní školu a učňovskou
školu jsem nikdy nic v dějepisu nezaslechl slovíčko o paktu
Ribbentrop-Molotov. Dověděl jsem se o něm až ze Svobodné Evropy v
souvislosti s událostmi v Polsku, když opoziční Poláci sepsali všechny
prohřešky Ruska a SSSR proti Polákům. (Dtto Katyně). Zjednodušeně,
totalitní režim tají svinstva a adoruje zásluhy. Kdo to nereslektuje, bývá
"popotahován", případně soudně postižen. Po zániku totality se naopak
obvykle nějaký čas zamlčují zásluhy.
Všiml jsem si, že po Sametu jsem skutečně mohli mluvit kdekoli na
veřejnosti v podstatě svobodně, s výjimkou propagace německého nacismu. A
také jsem si všiml, že se tato svoboda tiše vytrácí, a to od roku cca
2015. Dnes jsme opět v situaci, kdy odlišný vyslovený
názor od Mainstreamu může znamenat ztrátu dobrého zaměstnání, a
nemožnost najít práci ve svém oboru. Prostě vracíme se zpět! Před rokem
se u Penny vytvářely hloučky lidí mluvících o válce na UA. Dnes už ne,
už jme zase opatrní...