No a co kdybysme nechali lidi dělat tak dlouho, jak chtějí na tak dlouhé úvazky a takový druh práce jak chtějí a nenařizovali jim jakýmsi podělaným zákoníkem, kdy můžou a na čem a jak dlouho pracovat a kolik za to mají dostat. Stanovil by se jenom termín nároku na důchod a předtím by byly jen invaliďáky a těžké profese a dál ať si každý vybere. O zkušené starochy je nebývalý zájem, vím to z praxe. A nejenom u nás.
Mám tu příklad známého, šikovného instalatéra, který začal mít problém se zády, a když ho dali dohromady, dostal částečný invaliďák a šel v 58 vyučovat mladé kluky na učiliště. Jenže nesmí, má jakýsi limit, kdyby vyučoval moc, sebrali by mu ten invaliďák, dává to smysl?