,
Dnes se opět zaměříme na ruskou ekonomiku, tentokrát ale z čínského pohledu. Feng Ju Jun, profesor a proděkan na univerzitě Fudan v Šanghaji, kde je ředitelem centra ruských a asijských studií, se k výhledu Ruska v současném konfliktu na Ukrajině vyjadřuje kriticky dlouhodobě, například ve svém článku z minulého měsíce uvedl, že je prohra Ruska v tomto konfliktu jistá, a že se vlivem tohoto konfliktu rusko-čínské vazby oslabily.
Napsal také, že Rusko se stalo státem druhé kategorie, který již není schopen pomoci Číně při nepokojích na mezinárodní scéně, a že Čína nepotřebuje ani staršího, ani mladšího bratra. Také se ve svých článcích postavil za samostatnost Ukrajiny a její nezávislost v mezinárodní oblasti. Negativně se vyjádřil také k větší ekonomické spolupráci, která podle něj není pro Čínu výhodná, což jsme mohli vidět například na velkých očekávání a následném krachu projektu oživení značky Moskvič.
Je potřeba mít také na paměti, že setrvalé vyjadřování ve veřejném prostoru u takto vysoce postavené osoby, která přebývá v Číně, musí být alespoň v určité míře schvalováno na centrální úrovni. Lze ho tedy považovat za mluvčího jednoho z proudů čínské politiky, vyjadřujícího nespokojenost s vývojem konfliktu na Ukrajině a obávajícího se toho, že Čína může na tomto konfliktu více ztratit, než získat.
1
2
Jak jsi přišel na to, že se jeho články rozcházejí s
kroky čínského vedení? A jak to vůbec spolu souvisí? Čína si přece
určitou podporou ruska kupuje v rusku vliv. Protože Číňané za to určitě
něco chtějí. Jde jenom o určení té míry, co je pro Čínu ještě
výhodné a co už ne.