Dluhy jsou výsledkem vlády Babiše a jeho předchůdců. Jediný kdo se snažil s dluhy něco udělat byli Kalousek s Nečasem. To jak to s nimi dopadlo je výsledkem chování voličů neochotných platit dluhy, které si sami nadělali.
V Bibli se praví o 7 úrodných a 7 neúrodných letech. V těch úrodných by se měly dělat zásoby na ta neúrodná. Za Babiše byla (celosvětová) konjuktura. Ale Babiš hospodařil s deficitním rozpočtem. Ještě před koronavirem navrhl rozpočet s 80 miliardovým schodkem, navzdory svým slibům, že dosáhne vyrovnaného rozpočtu.
Babiš je demokratickým politikem, který vládne v souladu s přáním
voličů. Ti požadují permanentní posvícení, krize nekrize. A státní
dluhy nejsou přece jejich, jak je pobouřila Kalouskova složenka. Jak to jeden
volič Spolu napsal na Novinkach.cz. Jeho děda bude volit Babiše, protože jim
přidá na důchodu, stejně i jeho babka. Co bude s dluhy v budoucnu (poté co
zemřou) je nezajímá. At třeba spadne asteroid. Toto jsou převažující
názory voličů "tradiční levice" u nás. Jak ve vztahu ke státnímu dluhu,
tak i k globálnímu oteplování. A to se neprojevilo dnes, ale už na konci
devadesátých let kdy Zeman rozjížděl svou kampan.
Klaus tehdy jistě potřeboval oposici, jenže ta která měla ve veřejném
mínění váhu byla amorální a evropské humanitní tradice jí byli cizí.
Nelze se tedy vůbec divit tomu, že výsledkem europeisace CSSD byl útěk
"tradiční levice" k Babišovi.