Pracoval jsem v dělnické profesi, ovšem i to byla zašívárna. On se
tehdy v práci málokdo přetrhl. Čas jsem v práci využíval četbou knih a
luštěním křížovek, ale samozřejmě jsem nijak neohrozil plnění plánu,
na setinu procenta vypočítaného v podobných ústavech, či podnikových
odděleních, která byla takových Klausů tehdy plná k prasknutí. Jeden
neprakta vedle druhého, copak asi takoví lidé mohli vypočítat.
Klaus skutečně vystartoval jako raketa, ze židle bezvýznamného badatele
věcí teoretických byl najednou ministrem. Jeho kolegové na tom ale byli
podobně, někteří nastupovali z basy, jiní z kotelny, i ti komedianti si
vrzli, to je fakt. Takovou vládu už asi mít nebudeme, ale to neznamená, že
některý jednotlivec nemůže přijít do politiky zvenčí a mít úspěch.
Ronald Reagan by mohl vyprávět.
Taky si nejsem jistý, že velmi dlouhé působení v politice je tou nejlepší
kvalifikací politika. Podle mě žijí politici v akváriu, tedy ve světě na
hony vzdáleném reálnému životu, či jiné práci. Jasně, ne všichni. Ale
když je někdo 30 let poslancem a to od dob studií, tedy bez jakékoliv
předchozí praxe, myslím si své. Věřím, že takový pan Benda zná
všechna zákoutí a čísla dveří ve sněmovně, tedy má obrovskou
politickou zkušenost, ale já bych ho teda za premiéra nechtěl. Něco jiného
je třeba komunální politik, takový dlouholetý starosta na vesnici má
velké a hlavně praktické zkušenosti, ty největší z boje s parlamentem a
vládami vyprdukovnými paragrafními zmetky a vyhláškami.
Ale pravda je, že devadesátky už se nikdy opakovat nebudou. V něčem byly
krásné, v něčem strašné, ale nelze dvakrát vstoupiti do stejné
řeky.