Houby rostou ve Svycarsku jen v nekterych oblastech a sbiraji je hlavne Italove a vubec spis cizinci, zato ale neni v lese tolik lidi jako v ceskych lesich. V Nemecku je limit 2 kg .
Houby rostou ve Svycarsku jen v nekterych oblastech a sbiraji je hlavne Italove a vubec spis cizinci, zato ale neni v lese tolik lidi jako v ceskych lesich. V Nemecku je limit 2 kg .
Nevim, nikdy jsem v cizině na houbách nebyl, i tady jen párkrát za rok, ale v těch jiných státech, kde jsou i placené lesy, nebo regiony ve sběru hub je to založené dost na strachu ze sankcí....U nás, kdyby bylo nařízené jedno kilo, tak se houbař otočí z lesa i 5x, tam je strach.....
Spousta lidi houby nezna a neveri, ze jsou jedle, zato Cesi sbiraji houby po celem svete . U Cechu je to vasen. Kousek pred Plzni smerem na Prahu je lesik, jednou jsem jela kolem a snad kazdych dvacet metru byl houbar s kosikem.
Kdysi jsem na Šumavě potkal turisty ze Švýcarska. Byl jsem překvapen co tam dělají, když doma mají krásné hory a okolní přírodu. Odpověděli mi, že hledají klid. Ve Svýcarsku je prý les plný lidí, na Sumavě se pěšky jde i hodina a nikdo se nepotká.
Svycari chodi po horach, v lese je mozne je videt akorat se psem nebo na koni. Je fakt, ze zejmena v JIznich Cechach je spousta volne plochy, kdezto ve Svajcu mizi pomalu rozdil mezi vesnicemi a mesty. Libi se jim krajina, ze je rovna, vody, lesy a nikde nikdo. Ve Svajcu je nutne znat, kde se da u jezera koupat, zaparkovat a chodit..a jezdit na kole. Vsechno je zkratka regulovano, Jiny kraj, jiny mrav.
Zatím tedy můžeme být rádi, že to zde ještě trochu zavání těmi starými socialistickými pořádky
I lesnická legislativa procházela v průběhu času vývojem a Rakousko-Uhersko bylo svojí byrokracií vyhlášené.Vstup do lesů a jeho jakékoliv "vytěžování" ,nebylo vůbec samozřejmostí a také podléhalo pravidlům.
https://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=19&Section=1&IdPara=1&ParaC=2
Za mého mládí žili ještě ti, kteří pamatovali lesy za Rakouska. Ti
kteří dnes nostalgicky vzpomínají na éru komunismu, tak tehdejší
pamětníci podobně vzpomínali na dobu za Rakouska.
Hodně lesů tehdy byly (panské) obory, v lese v blízkosti obce bydlel
revírník se třemi hajnými. Úpadek nastal už s koncem první války, obora
byla zrušena (kvůli rozmáhajícímu se pytláctví) a z lesa se stal čistě
hospodářský les. V sousedství panského lesa byl selský les. Bylo to v
podstatě křovisko, které sloužilo jako zdroj palivového dříví. Rozdíl
mezi oběma lesy je patrný dodnes.