Jistěže jsem to pochopil Sašo, cos mínila, jenže to je jen půlka toho co jsem měl na mysli já, když jsem psal o sémantickém obsahu slova demokracie.
Přidám tedy ještě (a tomu jsem se původně chtěl vyhnout) že strana s názvem Sociální demokracie není ani sociální ani demokratická, tedy co do onoho sémantického obsahu pojmů. Sociální demokraci jako strana byl úžasný vynález konce devatenáctého století, přesměrovala tehdy myšlenky Francouzské revoluce velmi praktickým směrem, když prosadila svobodu pracovní smlouvy a svobodu podnikání (narozdíl od komunistů).
Ovšem po stopadesáti létech jsou tyto ideje už prázdné, vyhaslé, protože svobody tehdy žádaného typu a smlouvy prakticky na všechno k tomu už mají v podstatě všichni. Není to jenom problém náš, je to tak po celeém světě a souvisí to především s vývojem technologií výrobních a informačních.
Jestliže by politický útvar, dnes zvaný Česká strana sociálně demokratická chtěl zaujmout lidi podobně jako za Hybeše, Tusara, Macka nebo Laušmana, musela by se vymyslet úplně nový program. Možné a reálné to je, prostředků je k tomu dost, ale zdá se mi, že nejsou lidi (bez iluzí a sentimentu).