Dnes se člověk nemusí obávat udavačů.Obecně lze říct,že si nabytých svobod moc nevážíme.
Dnes se člověk nemusí obávat udavačů.Obecně lze říct,že si nabytých svobod moc nevážíme.
Naprostý souhlas. Lidé by potřebovali stroj času a vrátit se na chvíli do minulosti, kterou si idealizují.
Nepotřebuju stroj času, paměť mám zatím výbornou...rozhodně si pamatuju dávný doby víc než co jsem měl včera k večeři :))
Špatné pocity a události člověk vytěsňuje podvědomě a především
je mnohem lépe snášel v mladém věku,který nabízel mnohem pestřejší
škálu zážitků.Ve hře je samozřejmě i více věcí - zda jsi žil v
rodině polit.vězně,či nějakým způsobem režimem perzekuované ,zda ve
městě,či na malém místě atd.
Kupříkladu i srpen 68 mohl prožívat jinak člověk plnoletý a odlišně
dítě.Ve městech,či na vesnici.
V ˇ68 mi byl přesně rok, jsem rodilej celoživotní pražák, naše rodina měla příbuzný na západě (to už jsem psal), nikdo z nás perzekuovanej nebyl (v padesátkách ano, táta nemohl na vejšku protože už tam byl jeho starší bratr), nikdo nebyl v KSČ, já nebyl ani v SSM, v Svazarmu ano......na druhou stranu nikdo v rodině nebyl disident a žilo se celkem dobře, můžu tí říct ze třeba v prvomájovým pochodu jsem byl prvně až v roce '86 jako zobák na vojně v Prostějově, dělali jsme tam pořadatelskou službu...jinak rodiče se váleli v posteli a smáli se těm debilům v průvodu v sedmdesátkách....nikdy to nemělo vliv na školu nebo práci, naopak, na průmce chodili verbíři z vojenskejch škol, hned v prváku jsem jim sdělil že mám příbuzný na západě, a byl od nich pak celý 4 roky klid, přeskakovali mě v abecedě :D
Jsem ze Žižkova, v r.1968 mi bylo dvacet,vstup vojsk jsem prožívala hodně silně,kvůli tátovi byla rodina na indexu,těsně před emigrací nás někdo udal a místo do Kanady jsme šli do Kadaně.(Části příbuzenstva a mnoha přátelům se ale emigrace povedla.)
Já měl příbuzný co utekli v r. 48....je mi to líto že se ti to nepodařilo, já neměl tendence vzít dráhu později, jsi o generaci dál...
Moc jsme si na ně zvykli a většina lidí už nemá zkušenost se situací,
kdy to nebyla samzořejmost. takže dneska už se nevymýšlí, jestli svobody
"ano či ne", ale jaké jak široké a pro koho ap.
je to prostě jinde ...
Udavačů jsem se nikdy neobával v politickém smyslu...a ta svoboda kromě cestování (o tom jsme psali níže) mi v osmdesátkách přišla větší než je nyní, teď abych se bál i na chodník odplivnout a nezaklepal mi bengo na rameno :)
Bylo by dobré,neposuzovat předchozí režim jenom podle sebe,ale čeho byl
schopen,co se odehrávalo kolem tebe.Leda bys to tehdy ignoroval a
nevnímal.(Třeba vzhledem k věku.)
Jediné,co lze přiznat každé totalitě- dokáže mnohem lépe udržet
pořádek.Počet policajtů byl předimenzován,přestože jsme tu žili hezky
hlídaní zadrátovanou el.hranicí a vojáky se psy s ostře nabitými
zbraněmi.
Ježkovy zraky,vždyť máš veškeré svobody,o kterých se nám ani nesnilo!