Rozcestník >> Politika >> Diskuze k aktuálním zprávám

O historii toho obchoďáku nevím vůbec nic. Byl jsem v něm někdy v roce 1974, názvu jsem si nevšímal a pamatuji si, že v oddělení prodeje TV bylo asi 8 zapnutých televizorů a na všech běžel živě program TV z Vídně. To mě docela překvapilo, uvažoval jsem, zda by toto snesli soudruzi z OV KSČ Liberec... Na severu Čech jsme byli odkázání pouze na rádio Kroměříž, rádio sovětské výroby zvané VEFka tu měl každý druhý...

V Brně se nic jiného neposlouchalo než Vídeň, ve vetšině města byl docela slušný příjem obou programů. Pak komunisti postavili vysílač na Pálavě, který to rušil, ale museli pak snížit výkon, protože rušili i samotné Rakousko, ale uměli jsme to odladit, byl to druhý program ČST.

Taky tady celý den všude hrálo rakouské rádio Oesterreich 3, výborně vedená stanice na VKV i ve stereu, s moderní muzikou a minimem slova, ale muselo se přeladit na rádiu pásmo z OIRT na CCIR. Přeladil jsem takových přijímačů snad stovky.

Toho bohdá nebude,aby se Brno umazalo o Prahu.

S tím přeladěním z OIRT na CCIR mi to jasné není. Já žiji v představě, že se jedná o rozdílnou formu modulace signálu, takže převod vyžaduje konvertor, přeladění je něco jiného.
Podobné to bylo i s TV signálem. U nás byl původně zaveden systém SECAM, signál v systému PAL naše televizory nezpracovávaly. Nevím, v jakém systému jelo Rakousko.

Pásmo VKV FM bylo podle OIRT 66-72 MHz, dnes už opuštěné a pásmo CCIR bylo 88-102, později 88-108 MHz dosud. Nejjednodušší bylo přeladit VKV díl rádia na CCIR, i když se u některých přijímačů nedalo obsáhnout celé pásmo. Ale stačilo to k tomu, aby se dala poslouchat stanice Ö3 rakouského rozhlasu, která byla velmi populární a celodenně poslouchaná, tedy nikdo nic na rádiu "nelovil". Konvertor byl možný taky, ale byla to další spojová deska, kterou nebylo u přenosného rádia kam dát.

Rakousko používalo normu CCIR, norma OIRT byla pouze pro státy Východního bloku. Do pozdějších televizorů se montovaly už dvounormové dekodéry barvonosného signálu, protože způsob modulace tohoto chrominančního signálu (kromě nosné zvuku) byl jediný rozdíl mezi systémem PAL a SECAM 3B.

Tak jsem si vyhledala,jak to s tím pražským útiskem tehdy bylo a dočítám se,že to uvolněné místo na prestižní parcele bylo skutečně vyplněno pětipodlažní kancelářskou budovou, ale až v r.1950 upravenou pro potřeby obchodního domu np. Rozkvět,později spadajícího pod celorepublikovou síť prodejen Prior.Samotný obchoďák Rozkvět byl otevřen r.1951 a nejvýraznějším zdobným elementem bylo masivní svítící písmeno R =Rozkvět.Žádné pouliční boje proti přejmenování z P=Prior jsem nezaznamenala.
https://www.bam.brno.cz/objekt/d120-obchodni-dum-rozkvet

Na Náměstí svobody byly vybombardovány stavby dvě. Ještě naproti Rozkvětu obchodní dům JEPA který byl znovu postaven jako Dům nábytku. V roce 1988 musel byt ze statických důvodů zbourán, pozemek nakonec po 16 letétch, kdy tam byla jen díra, koupila pražská společnost a postavila tam nynější pěknou pasáž OMEGA.

Rozkvět se začal stavět hned po válce, můj táta tam chodil na nedělní brigády, ale všechno bylo znárodněné a odkdy se to jmenovalo Rozkvět přesně nevím, ale za mého života to vždycky byl Rozkvět, i když Prior.

Jezdící schody byly v Brně jediné v obchodním domě ASO kousek od náměstí, na České ulici 1. Jako děcko jsem se na nich vozil.

Rozkvět byl po dlouhá léta jediným obchodním domem v Brně. Mnohem menším než byl ten Předvoj v Gottwaldově. Postavený za časů T. Bati.
Až někdy v závěru 80.let se postavil obchodní dům na Dornychu, dnešní Tesco.
I když v Praze byly obchodní domy Máj, Bílá Labuď a Kotva, byla obchodní plocha připadající na jednoho obyvatele v Praze menší než v Brně.
jednou z příčin byla federalizace, vše se dělilo dvěma a na Slovensku, které bylo proti českým zemím poloviční se investovalo tolik co v českých zemích.
Dnes je obchodní plocha v Brně připadající na jednoho obyvatele desetinásobná v porovnání se stavem před Listopadem 89