Já se spíš obávám toho, že se z Hitlera stává bojovník proti
komunismu a to je hodně zlé. Výsledky druhé světové války se
zpochybňují a z vítězů se stávají tyrani, kteří ve skutečnosti měli
vždy jediný zájem opanovat celou Evropu (tím netvrdím, že netrpěli kultem
osobnosti). Je to hloupé a nebezpečné pro světový mír.
Také znám takové příběhy a dokonce i se špatným koncem pro první
funkcionáře zemědělských družstev. Souhlasím s tím, že si mnozí
polepšili vstupem do družstva a ti, co zase prosperovali bez něj byli
naštvaní třeba i na to, jak se s jejich majetkem poté naložilo. Také bych
nechtěl, aby mi někdo říkal, jak to bude a s majetkem si hospodařil po
svém a já se musel dívat, co třeba člověk nezkušený v oboru vyvádí.
Docházelo ke mstám. Také někteří sedláci nebyli lidumilové a zase byla
spousta lidí, kteří se cítili na koni a chtěli všechny své problémy
svést na ně. Po roce 1989 se to jen otočilo a charaktery zůstávají stejné
(můj názor).
Přesto si vzpomínán na francouzské delegace po roce 1989 a jejich obdiv k
zemědělským celkům, které tady máme. Byli jsem samostatní ve výrobě
potravin a ty byly kvalitní, ač jejich kvalita byla zpochybňována.
Zajímavé je v této souvislosti, jak dnes frčí v supermarketech staré obaly
a osvědčené značky, když byly tak špatné a co se toho stále, jen v
jiných obalech, vyrábí.
Myslím si, že chybou bylo, nutit je ke vstupu. Problém byl nejspíš v tom,
jak pak zajistit dostatečnou produkci z prvovýroby v republice a posléze
naplánovat produkci. Ve velkém se plánuje lépe a ušetří se i spousty
prostředků. Přesto se každý měl rozhodnout sám, zda chce pokračovat sám
a nebo vstoupit do družstva.
Co se týče komunistického ráje, já věřím v to, že se člověk chce
lišit a proto nikdy nepřijme rozdělování podle potřeb. Ženy se třeba
chtějí líbit. Jiná situace nastane, pokud dojde k nějaké katastrofě
výjimečnému stavu nebo válce, která způsobí nedostatek. Věřím v
sociálně spravedlivou společnost s regulovaným tržním prostředím.
Majoritním a rozhodovacím podílem státu v důležitých odvětvích a
subjektech národního hospodářství. Pak je tu ta odpovědnost za budoucí
generace... environment. Ale o tom už jsem psali.
Na závěr si dovolím poznamenat, že nejhorší jsou a vždy v každé době
byli převlékači kabátů. To jsou ti lidé, kteří přeberou třeba i
ušlechtilou myšlenku a znetvoří jí svých chováním ke své potřebě. Pak
se změní se doba a už sedlají jinde a huntují tu novou.
Předmět diskuze:
Které ty zdroje to doopravdy jsou a o kterých se jenom lidé domnívají, že to jsou?
Představám o planetární budoucnosti se meze nekladou, právě naopak.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení