S TÍM VIRUSEM JE TO ÚPLNĚ JINAK !!!
- proti virům se dělají antivirotika, a ne antibiotika
- pokud se globálně bude hodně používat lék proti viru, tak se zvyšuje
pravděpodobnost, že virus vytvoří novou verzi, která bude proti lékům
odolná. A tím bude nová verze viru problémová, protože na ni nebude
zabírat žádné antivirotikum.
Ovšem!!! Otázkou je , kolik toho léku nebo přípravku se bude používat
globálně na celém světě, nikoliv kolik toho sežere jeden konkrétní
jedinec.
Lidé si častě mylně představují, že se stanou odolnými proti
antivirotiku oni sami, ale tak to není, ten virus se stává odolným proti
antivirotiku. A ten virus bude stejně odolný v každém nakaženém těle,
tedy i v těle člověka, který za celý život nesežral jedinou tabletku.
S TOU PODOBNOSTÍ JSTE TO TAKÉ ÚPLNĚ POPLETL.
Mutace je to, co vytváří druhovou rozmanitost. A na této planetě je mutací
opravdu hodně, takže ta druhová rozmanitost je uvedena do toho extrému, že
žádní dva lidé nemají stejný genom, a proto nemají ani stejnou
podobu.
Kdyby byly mutace 1.000.000.000 x vzácnější, tak by byla menší druhová
rozmanitost a hlavně
v rámci jednoho živočišného druhu by vypadali všichni úplně stejně.
(Nám se třebá zdá, že brouci jednoho druhu vypadají všichni úplně
stejně, ale to proto, že pro ně nemáme rozlišovací schopnost. )
Jo a mutace můžeme rozdělit na tři typy:
A. prospěšné
B. škodlivé
C. neutrální
Jedinec může získat neutrální mutaci, takže není v ničem lepší, ani
horší, ale přecejen je jiný, může získat odlišný vzhled a bude
identifikovatelný podle vzhledu.
Samozřejmě ne každá genetická odlišnost má vliv na vzhled.
Ale dva lidé mají mezi sebou více genetických odlišností, takže se
některé z nich projeví na vzhledu.