Nedalo se byli jsme 3 měsíce bez pejska,nešlo to..nikdy na něj nezapomeneme to je jasný...syn nám dovezl vánoční dárek v podobě pudlíka.
to chápu, protože právě to, že jsem měl možnost sehnat dalšího a bylo to i třeba pro někoho, mi dalo vlastně sílu zapomenout. a to jsem měl a i mám čokly z útulků. toho, co mám teď bych nevyměnil. smeták jeden, krásňoučkej a vychcanej. domu nesmí, ale on doma ani nechce být. rád pospává na sněhu, když svítí sluníčko
teplo v baráku a on nejde dohromady. ten čokl je tvrdší, než krudox a
lenin dohromady 
a to si každýho psa pohřbívám sám a vždycky ho oblíknu do nejdražšího trička, který zrovna mám a ještě něco přidám. teď mě napadlo, že až někdo zjistí hroby mejch čoklů, půjde po nich, protože maj u sebe i dost různorodejch a drahejch věcí. od zlata, až po peníze. prachy to nevydržej, ty papírový, ale to, co tam v preku do tý díry za čoklem vždycky naházim, to je jak funus člověka. až mi bude hrozit ulice, tak jenom vykopu pár čoklů a sem v pohodě
to jednám na základě situace a nepřemýšlim. jen na toho psa. neříkám, že tam hážu klíčky od auta. jen mě to vždycky nějak tak sebere, že tam lítá všechno, co je mi vlastně k hovnu. když se zamyslim, nějaká měď tam bude taky
