Život bez jídla a vody aneb breathariánství v praxi
Na filmovém festivalu "Jeden svět" jsem viděl film o hladu a ten mě inspiroval k tomu, aby jsem psal tyto řádky... V tom filmu bylo mimo jiné také zobrazeno, jak se živí chudí lidé v Indii. Z másla a bahna udělají placky, které na slunci usuší a pak je na trhu prodávají, jako takový "chleba", aby tím chudí lidé zahnali hlad. Osobně jsem tohle nezkoušel, ale věřím, že je to možné, takto být živ. Jistě však uznáte, že to není žádná potrava pro žaludek a pro tělo už vůbec ne, tak tedy Z ČEHO jsou tito lidé živi? Jsou živi pouze z toho, že VĚŘÍ, že jim to k životu stačí. Takže pouze víra je drží při životě. A to je přesně to, o čem teď hodlám na následujících řádcích psát...
Ať už jste křesťané, ateisté, či máte jakoukoliv víru, tak každý z vás věří, že žije a tím, že žije, tak je, existuje. Víra má v našem světě své místo a musím říci, že je to místo, které je nejvýše postavené, protože když v něco budete silně věřit, tak se vám to povede vždy uskutečnit, byť k tomu uskutečnění někdy vedou dlouhé a klikaté cesty. Jednou vás teď provedu. Je to cesta plná úskalí a úskoků ze strany našeho ega a ze strany našich strachů...
Já jsem se poprvé s breathariánstvím seznámil v Bibli, Je tam psáno, že Ježíš byl 40 dní na poušti, bez jídla a bez pití... a jelikož je to můj velký vzor, tak jsem ho poslech v tom, co kázal: "To, co mohu učinit já, vy můžete taky". Proto jsem dlouhá léta pátral po něčem takovém, jak toho dosáhnout, hledal jsem návod, i když jsem ho vlastně už měl v sobě částečně zkódovaný... až se mi jednoho dne dostala do rukou knížka od Lindy Goodmanové Hvězdná znamení. Popisuje v ní postup, jak se k tomu propracovat, ale nepopisuje tam to, jak to celé probíhá až do konce. To se vám teď pokusím popsat já, jelikož jsem si tímto procesem celým prošel. Říkám prošel, protože teď je ze mě opět všežravec, navrátil jsem se opět k tomu, co jsem dříve zavrhl, také se dozvíte proč.
Cesta je rozdělena do několika částí, nebo údobí, chcete-li. V prvním pětiletém období se snažíte vyhýbat co nejvíce červenému masu a popíjíte co nejvíce ovocných šťáv, ideálně z čistého čerstvého ovoce. V druhém pětiletém období jíte akorát ryby a bílé maso a hodně zeleniny, ve třetím období se z vás stává vegetarián a jíte jen ovoce a zeleninu, v pátém období jíte už pouze ovoce. Tímto posledním obdobím se tělo pročistí před závěrečnou zkouškou. V předposledním období se z vás stává vodomil, tedy člověk, který pije jen vodu a v posledním období přecházíte pouze na vzduch a stává se z vás breatharián. Proč zrovna pětileté období je nutné? Tělo si na tu změnu musí prvně zvyknout a také vaše okolí, ale to poznáte pak sami, že to není tak jednoduché, hlavně s tím okolím...
Breathariánem od A do Z
Vím, hezky se to čte, ale hůř se udělá, proto vám nastíním svůj příběh, jak to probíhalo u mě. Jelikož jsem byl od malička proti masu a museli ho do mě dávat heverem, tak přechod na vegetariána nebyl pro mě žádný problém... jako vegetarián jsem byl caa 3 roky a potom se mi do ruky dostala právě tato knížka. Jelikož jsem člověk, který má silnou víru a je šíleně netrpělivý, tak jsem se rozhodl, že do toho skočím po hlavě a vykašlal jsem se na nějaké období a přešel jsem rovnou na zelená jablka, o kterých Linda píše. Protože pokud to má fungovat, tak bude fungovat za jakýchkoli okolností, to jsem si myslel a byl jsem o tom hluboce přesvědčen. Důvodem proč právě zelená je to, že zelená jablka udržují váhu, je to spojené s barevnou terapií, o které Linda Goodmanová píše ve své knize Hvězdná znamení. Na těchto jablkách jsem vydržel půl roku a pak jsem přešel bez ničeho rovnou jen na vodu. Nepil jsem minerálky ani nic podobného, ale obyčejnou vodu z kohoutku, kterou jsem nechal den a noc odstát ve flaškách od vína. Pil jsem asi tak 6-8litrů vody denně, takže jsem chodil docela často na záchod a mé tělo se pročišťovalo ještě více. Navíc se mi v té době začalo chtít méně spát, což přisuzuju právě tomu obrovskému přísunu tekutin do těla. Tělo je totiž jako autobaterka, když do ní nalijete čerstvou destilovanou vodu, tak má taky vyšší napětí, ale to už jsem odbočil. Takže jsem spal v průměru asi tak 4h denně. Na vodě jsem zůstal 6 měsíců a v té době se mi rozhodilo spaní tak moc, že jsem byl vzůru 36hodin denně a spal pak 8 hodin. Poté jsem se jednoho dne rozhodl, že už to stačilo. Otestoval jsem si svoji víru dostatečně a uvědomil si to, co nás kdysi učili ve škole, že člověk může bez jídla přežít max. 3 měsíce, já dokázal dvojnásobek a vůbec jsem nezhubl, ba jsem ještě nějaké to kilo přibral, takže jsem se rozhodl, že budu v tomto pokusu pokračovat a hned další den jsem přestal i pít. Nicméně byl jsem tehdy nevyspalý, byl jsem zaneprázdněn výklady snů na netu a nespal jsem už přes 170 hodin, takže to mé tělo nevydrželo a já padl na zem jako pytel brambor, když jsem se probral, tak jsem usoudil, že takto to asi nepůjde, tak jsem se na to pořádně vyspal a na druhý pokus se mi to už konečně povedlo. Čistě jen ze vzduchu jsem byl celkem 3 měsíce. Teď mi namítnete, proč tak dlouho, či proč tak krátce. Důvodem byla rodina, ta pro tohle neměla pochopení a chtěli mě zavřít do blázince, takže jsme raději ustoupil a začal zase postupně pomalu jíst, prvně ovoce, pak i zeleninu a nakonec i maso... Snad se k tomu v budoucnu někdy vrátím, ale to bude záležet na okolnostech...
Takže jak můžete vidět, tak mě při životě držela jen víra v to, že to lze a nic víc. Musím na tomto místě poukázat na to, že někteří breathariáni to nazývají pránou, jakousi životodárnou energií, ale mě to připadne jen jako balamutění veřejnosti, protože se stále skrývají na svých přednáškách za pránu a jiné podobné výmysly a neříkají popravdě, jak k tomu došli oni sami a jaká byla jejich vlastní cesta. Jsou i tací, co věří, že pohledem do slunce čerpají energii a taky z toho taky žijí, nicméně než sedět hodinu a dívat se do slunce to je lepší si říci, že to zvládnu, že v to věřím, jen tak bez ničeho, bez žádného omezení. Nicméně tady musím upozornit na to, že tato víra musí vycházet přímo z vás, z vašeho nitra a musíte být o ni hluboce přesvědčeni, jinak se vám to nepovede. Proto opatrně, když to budete zkoušet, ne každý má tak silnou vůli žít... a pak následuje smrt, takže si vyberte, zda to chcete risknout, či ne.
Jak jsem se při tom cítil? Bylo mi skvěle, nepotřeboval jsem tolik spát, mozek mi pracoval jako by jsem byl mladší o několik let, měl jsem bystré myšlení a rychlé uvažování. Po tělesné stránce jsem se taky cítil skvěle, v tu dobu, kdy jsem tohleto prováděl jsem dělal na stavbě helfra, takže práce to byla náročná a vyžadovala dobrou fyzičku...
Zvládnou to i děti? Osobně mám za to, že děti by měli být vedeni k vegetariánství, protože to jim neuškodí a naopak jim to prospěje, nicméně pro breathariánství ať se rozhodnou sami, pokud to tak chtějí nebo ne. Lepší je nechat volbu na nich. Vím, že kdesi ve španělsku existuje breathariánský pár, který má malé dítě a to prý jen odkojili a pak už nic jiného nepřijímá... nevím co je na tom pravdy, sám si takový hazard s dítětem nedokážu představit, ale možné to je, nevylučuji to.
V poslední řadě chci upozornit na jedny stránky. Je to suprememastetv.cz jsou na nich videa různých lidí z různých koutů světa, to jen tak na okraj, aby jste taky měli z čeho dál čerpat, nicméně se tam nedozvíte to nejpodstatnější, že základem toho celého divadla je vlastně jen čistá víra v to, že to lze. Některá videa jak jistě poznáte jsou jen vymývání mozků na vylákání peněz z lidí za přednášky. Já tyto přednášky dělám ZDARMA, ale jsou lidi, kteří si za takovou přednášku účtují 400Kč na osobu a více a celé je to jen k tomu, aby jste si koupili jejich knihu a tam se opět dovíte velký prd, takže asi tak. Peníze holt vládnou světu, ale já se rozhodl jít cestou vzdělávat všechny bez rozdílu... proto pořádám přednášky na toto téma (Život bez jídla) a snažím se lidi navést tak, aby to bylo co nejméně "bolestivé" ten přechod... samo ne každý na to má vlohy, někomu se podaří jen přechod na bílé maso, ale už i to považuju za obrovský úspěch... jakékoli omezení které zvládneme překonat, v nás postupem času roste a díky tomu se mění naše hranice možného - reálného... dost to souvisí se silou mysli... ano ta mysl, tak tvárná a přitom tak zrádná... je to v podstatě jako s jakýmkoli jiným "zlozvykem" či naučenou "železnou vestou" - tedy zvykem... a než budete cokoli namítat, tak si zkuste nějaký ten váš zvyk přetavit tak, aby už z toho nebyl zvyk, ba co víc, aby nebyl vůbec... a pak mluvte