O jednu ženu bych stál, ale nechce se mnou tvořit základní skladebnou dvojici. Asi se jí nelíbím, hlavně projevem, myslím. Má v sobě zvláštní kouzlo, jako by kus přírody schovaný do okamžiku, který umí proměnit v něco překrásného, fantactického a nevšedního. Nejspíš mi podlehne, až už budem oba důchodci
Pan - Luny,to co to tady včera bylo za exota sprostýho? Chci vám poděkovat. Ja chodím na jednu nejmenovanou socialni síť a tam hned zablokuji uživatele za urážky. Všude se najde nějaky vůl…..
Není zač. Nebudeme mu oplácet stejně (myslím nadávat). Třeba za to
nemůže.
Mějte pěkný den
Otázka: Kolik existuje náboženských pravd a která z nich má
skutečnou pravdu?
Tedy jednodušeji, která náboženská skupina má skutečnou a
nezpochybnitelnou pravdu?
Jo protože nemůže jít o skupinu neb vcházeti máme těsnou branou:
Matouš 7
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest,
kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo
jest nalézajících ji.
cesta za Světlem je vždy ta hůře schůdná...jen někteří to nechápou a jdou cestou nejmenšího odporu, bez překážek, jenže ta vede většinou do pekla...
Ona není hůře schůdna. Jde o to, jak po ní kráčíš a vůbec není úzká, je nekonečně široká, pro toho kdo se jí vydá. Žádný učitel tě po ní nepovede. Je jen na tobě, jakou zvolíš a jak obtížná bude. Toliko jest cest za světlem koliko lidí si ji zvolí a žádná stejnou není
Vědceky asi ne, ale zase ne všechno se dá chápat stejně. Co člověk to názor a to pohled
Cesta za tzv. světlem zahrnuje prvky sebeodříkání, sebeomezování, sebekázně, v podstatě člověk se musí naučit správně chtít, tj. musí se naučit vzdávat sám sebe, svých jáských tendencí, a to není vůbec nic snadného. Každé náboženství tohle nějak pojímá a nazývá, Ježíš o tomto mluví obrazně jako o úzké, nesnadno schůdné cestě.
Já si myslím, že (psali jsme třeba o Buddhismu) není jen jedna cesta.
Myslím také, že nemusí být zrovna asketická, aby byla účinná. Syn
regenta v indické republice došel poznání (buddhisté prominou). Ježíš z
chudé rodiny (možná syn z Davidova rodu) došel poznání (křesťané
prominou). Takových lidí a cest a způsobů může být mnoho - bohatý nebo
chudý, mrzák nebo zdravý.
Otázkou zůstává, zda opravdu poznali a nebo jen měli našlápnuto k
absolutnu, jak zde zmiňoval Mnichal.
My všichni prominem...
Proč nejsme u toho tzv. světla (zdroje, absolutna, podstaty apod.) má
nějakou příčinu a cesta k němu zpět musí tuto příčinu odstraňovat.
Pokud přijmeme myšlenku, že těch cest může být více (a objektivně není
důvod si myslet, že nemůže), tak ale každá musí člověka směrovat
stejným směrem, tj. musí ho vést k dodržování nějakého všem těm
cestám společného principu.
Tak, když Vám povím, všechny cesty vedou do Budějovic (Švejk).
Neznamená to, že když se vydáte jakýmkoli směrem, že nemusíte dojít do
Budějovic. Pak je tu ještě možnost letět, jet a nebo plout a kdo ví jaká
ještě. Třeba v myšlenkách nad dobrou knihou o Českých Budějovicích.
Cíl je jasný. Cesta? Každý si najde tu svou, pravou, pokud o to stojí a
někdy si ho najde i sama cesta.
Jsou lidé, kteří se moc snaží, celý život. Modlí se 5 krát denně
stávají se z nich mniši, jogíni, mudrcové, askéti a přesto může
přijít někdo, kdo nedělá nic z toho a přesto učiní poznání. Já vím,
zdálo by se to nespravedlivé vůči těm snaživým. ale je nikdo nenutil, aby
se chovali, jak se chovají. Když budu nad matematikou sedět 12 hodin denně,
ještě to neznamená, že ji pochopím. Můžu se tvářit jako dobrý
matematik a slepě citovat poučky, pravidla a řešit předřešené
příklady. Nebude mi to k ničemu, neučiním poznání.
Vše má duše zakódované tisíce let co se reinkarnuje.Probouzeni duše je ,jako zrání vína v dubových sudech. Když člověk bude chtít něco pochopit, duchovně a nejde mu to,je to tím že k tomu ještě duše není vyzrálá.Proto právě k duchovnosti se dostane pouze ten co ,jak si k tomu přijde ,jako slepý k houslím , než ten co by chtěl honem být duchovní na vyšší.
Ono mnozí praktikanti náboženství ani netouží být na nějaké duchovní výši. Alespoň by to takto nenazvali. Otázka totiž je, co to taková duchovní výše vůbec je.
Duchovní člověk se pozná na vyšší tak že neukazuje, že se zabývá duchovnem, žije ho, či ani neví že ho žije, má tu vyzrálost toho vína z dubového sudu.Chova se tak a třeba uvedu příklad: Nepovysuje se nad druhé že je lepší, umí i na jejich úroveň přejít , než na ně koukat shora.Duchovni moudrost , která přichází jako oceán absolutna.
ano...a vždy by měla být rovnováha mezi duchovnem a materiálnem...bohužel mám jinou zkušenost..
Ano Buddha učí, že i když poznáme Nirvánu a budeme vědět, nesmíme zapomenout že stále pretrvavame v tomto bytí.Tedy vědět o obouch bytí a přesto myšlením nezapomínat ,kde se nacházíme.
Tak to jsi popsal "vyzrálou, dospělou osobnost". Takže termín "duchovní výše" se pak kryje s termínem "zralost osobnosti".
Ale je to zralost duchovní,tedy duše duchovně vyzrálá co v pokoře ví co jí bylo dáno může být i odebráno.Takovych citací je mnoho a jsou si tak podobné viz třeba: První bude poslední , poslední bude první apod
Tož nevím jestli člověk co říká že mluví s Bohem a on mu odpovídá není třeba člověka nějaký psychický stav.Ja osobně že své zkušenosti , když už nevím Kudy kam(což by mohl být 8 pád v češtině),tak právě se ptám směrem k nebi a přichází mi různé odpovědi v určitých formách
Ono se to dá interpretovat různě. Takováto komunikace může být klidně čistě intrapsychický děj, tj. odehrávající se jen v rámci psychiky jedince, kdy ego (vědomé já) "komunikuje" s komplexem nebo s jiným objektem v nevědomí.
Ano souhlas , učení napojení universa a učení svého stavu mysli,co se odehrává v nás vysíláme ven a dá se říci, že to co si přejeme se nám plní.Ne nadarmo se říká , naše mysl je oceán a myšlenky jsou jako řeka, stále tečou a nedají se uchytit,jako kapky molekul celého oceánu.Co a na co myslíme v určitých formách se v rámci universa, aniž si uvědomíme plní ve čase dle ,toho jak pracujeme s vlastní myslí.
To bych zas neřekl, že se všechno, na co myslíme, plní. Plní se to v naší psychice, protože to na co myslíme, zároveň tak prožíváme. Ale nemyslím si, že se to i "zhmotňuje" ve vnějším, fyzickém světě. Jestli jsem tě teda dobře pochopil...
Když budeš chtít auto můžeš ho mít je to síla myšlenky dá se cvičit opravdu funguje, viděl jsem o tom dokument.
To bys po mně chtěl moc,jsem tak líný že jednu knihu Slovo Buddhovo čtu 6 let od Květoslava Minaříka.
Jó to znám. Taky jsem ohledně čtení lenoch
Já jenom že v té knize Moc podvědomí se píše přesně to, cos napsal. Já jí četl v 15 letech a byla to vůbec první kniha na "duchovní" téma, kterou jsem četl a dost mě tehdy ovlivnila.
Tuhle Minaříkovo jsem asi četl. Ale ne celou, jenom zhruba půlku.
Pravá cesta je právě ta, která odstraňuje tu příčinu.
To je jistě pravda. Praktikování nějakého náboženství či "cesty" nic přímo nezaručuje. Stejně tak nemají na tento druh poznání "monopol".
ve filosofii věčný, nadprostorový a nadčasový prazáklad věcí, povznesený na mnohost věcí, nad protiklad subjektu a objektu, já a ne-já, ducha a tělo, často identifikovaný s bohem.Absolutno je nejvyšší jsoucno, které je základem, poslednou příčinou (prapříčinou) všeho co je. Absolutno je bytí nezávislé od žádného jiného bytí, je nepodmíněné, autonomní, dokonalé a existující samo pro sebe. Půjčené z Wiki.
Absolutno nemá konec ani začátek,absolutno je něco co se nedá v tomto bytí překonat.Pro mě Absolutno nemá hranice,je to pro mě jako mysl, či universum.
Však moci té, co nám všem pouta dává,
jen ten se zprostí, kdo sebe překonává.
Někdy je složité rozpoznat napojení na absolutno a kdy nás vede v ohraničení ego.
Nikdy mi nebylo jasné, proč si někteří lidé myslí, že jsou napojeni na absolutno či na zdroj, jak tomu někteří říkají.
Povím ti jako nemoudrý člověk mou tezi.Ti co si myslí že jsou napojeni na absolutno, těm nevěř,to jen jejich zbubřelé ego,co jím šeptá,tedy Mára pokušitel. Myslí si že jsou napojení na absolutno,ale můžeš je usvědčit,hned v zápětí, když sleduješ jejich stav chování apod.Ti co jsou napojeni na absolutno se tím nechlubí, cítíš to z nich,vibrace apod., stačí je sledovat také v jejich chování a to tak , že neukazují na sobě to vše v čem jsou tedy napojení na absolutno,nebo Boha,ani si to neuvědomují, nezajímá je slovíčkaření o různých věcech.Oni to vše žijí a vnitřně právě jsou napojeni.
Klidně jo, ale není mi jasné, proč si to ti lidé vůbec myslí? Jak na to vůbec přišli?
Určitě z knih a vtělili se do toho všeho,tedy to co jim je blíže to se jim pak podepsalo na jejich zbubrelem já tedy ego své více jak zdrávo živili až si později mysleli že oni jsou ti co znají absolutno.
To jenom ta jejich exoterní stránka
Všechny se dají chápat jako různé způsoby popisu a náhledu na ono
Absolutno. S tím, že některé ho má přesnější a některé méně
přesné...
Můžeme jen provést přesnou deskripci toho, jaké akty provádí subjekt, když se vztahuje k transcendentnu.
Hm...a jakou formu askeze uplatňujete při ochutnávání tolika druhů vánočního cukroví? :)
Na to absolutno. prakticky už jsem si to vysvětlili jinde. Myslím naše pohledy na věc
Hezký dobrý večer . Přečtu si vaše příspěvky a jdu spàt ràno vztávám ve 4 ráno.