Život by se měl prožít a neměl by si ho nikdo brát. S tím souhlasím. Přesto jsou případy, kdy je někdo nevyléčitelně nemocný a trpí velkými bolestmi (třeba několik let). Jak byste mu pomohl?
Nemůžeš pomoci druhým ,pouze sám sobě se duchovně probudit, můžeš jim pouze ukázat svou cestu,zbytek už je na člověku samém.
Pořád jde jen o smrtelné onemocnění a odchod v bolesti. Vůbec jsi
neodpověděl na to, o čem se mluvilo. Jak bys to řešil ty u tebe a budeš
případně řešit, když budeš mít nádory prolezlé tělo a budeš trpět
takovou bolestí, že ti nic nebude zabírat? Budeš ještě trpět mnoho
týdnů, dokud neumřeš? Nebo bys byl raději za důstojný odchod?
Není řeč o sebevrazích.
Zapomínáme že vše je zrod , stáří a smrt a vše toto je pouze utrpení v tomto bytí , když si to umíme připomenout vše kolem je pouze iluze,budeme vědět že vše tak jak se děje má opodstatnění,karmickou stopu nás samých.Tak bych to pojmul já a přijmul jako své nedořešené zkutky z minulých životů co si pamatuji od dob propadu co jsem ještě nestihl dořešit či se smířit a pracovat na očistě své karmy.
Dobře neberu ti to. Asi jsi ještě opravdu nezažil opravdovou bolest. Ten kdo prožívá takovou bolest, tak v tu chvíli o takovýchto věcech nepřemýšlí. Třeba to jednou poznáš, ale nepřeju ti to.
Bolest je přijetí něčeho co se vytváří pouze v naší mysli,nic víc nic míň,jen my sami tvoříme a utváříme co v nás bude se vytvářet,jestli bolest nebo štěstí a láska a tím světlo.
chtěla bych
tě vidět, kdyby sis omylem strčil ruku do řezačky, jak bys zůstal v klidu
a usmíval se s tvrzením, že bolest se vytváří pouze v naší mysli.
Věřím, že někdo svou bolest umí opravdu ovládat, ale ty to nejsi.
Většina lidí, by v tu chvíli zapomněla na všechny tyhle vaše poučky o
bytí a nebytí. I tak, chvilková bolest a ta o který jsem psala, kdy tě
něco bolí neustále a přidává to na intenzitě, kdy to trvá několik
týdnů, se nemůže srovnávat ani s bolestí při porodu.
Přesto chápu, že to nepochopíš, dokud to jednou neprožiješ.
Když se pichnes špendlíkem vnímáš bolest, poněvadž si tu bolest utvaris v mysli,po v pichu do prstu špendlíkem když jsem mysl odvrátil od bolesti,bolest byla pryč,tedy i do řezačky bych bolest nevnímal je to furt stav mysli.
A tak bych bral i dlouhodobou bolest tak že bych vnímal bolest z toho co píšeš že se jen má karma mi dává vrácení z minulých životů a přijal to tak že bych si řekl, už jsem splatil dluh nyní se čistím karmicky Nechápu proč teď v negaci se vysmivas , děláš jako by jsi byla jediná co prožila, či prožívá bolest, nebuď a nechovej se jako kapka v oceánu,co si myslí že je jediná a tím sama jeden oceán.
Přesto, když vám spadne na vaše mužství závaží, zakřičíte více než, kdyby se jej dotkl váš hřích
Přijímám vlídnosti to co dostávám od druhých, vracím karmicky to jak má být.ano zařvu,ale nehrotim usměju se a řeknu, mělo to tak být, něco jsem zplatil, poděkuji a vím že dluh karmy zplacen.
Pokud budeš znát svou karmickou stopu nebojíš se,pouze prijimas a učíš se,ocistujes se.Nebojim se už dávno
Přijímám vlídnosti to co dostávám od druhých, vracím karmicky to jak má být.
Určitě ano,pokud někdo jde proti mě v negaci, vím že je to stav v jeho mysli a jak dobře od sebe vím,jak přijde negace tak i odejde, nechám ho v negaci,nezivim jí dále že bych na něj vystartoval.V klidu si dělám to své a jeho negaci neřeším,kdyby ano tak jsem tou negací.
Myslíte, že cestou je nezasahovat ve smyslu, jsem nad věcí? Není to lpění na jistotě, že už znám vše?
Nikdo neví vše,kdybych věděl vše nepíšu na chatujme a pouze JSEM,v tomto případě je nelogické zasahovat,zasahuji jen když člověk chce abych zasáhnul, když požádá o pomoc,velmi rád pomohu.
Určitě, ono je hrozně snadné zůstat nezúčastněný, přesto dobrému člověku to nedá.
To je sice v duchovní rovině pravda, ale souhlasil byste s odchodem takového člověka?
Nesouhlasil ,ale nenutil ho k mému postoji,pokud chce dále trpět v duchovní rovině v dalších životech,je to jeho volba, né má.
Tak může jít třeba i o zranění ve válce, jako milosrdenství, pro někoho, kdo se trápí.