Je to tak dobře a nebo ne?
Určitě ano je to dobře,kdybych měl řešit druhé a jejich myšlenkový pochod,nic jiného než je neřeším,nejsem od toho abych řešil druhé nýbrž sebe na své cestě probuzením.
Myslíte si, že cesta nemůže vést přes řešení problémů druhých? Že tím, že pomáháte druhým, dáváte jim, co se vám jednou bez vypočítavosti vrátí?
Každý máme svůj talíř s jídlem, nač pomáhat druhým jíst jejich jídlo když my ještě nemáme dojezeno.
To zní ostře. Připomíná mi to setkání Ježíše s kananejskou ženou:
21Ježíš pak odtud odešel a odebral se do okolí Týru a Sidonu. 22Jedna
kananejská žena z toho kraje šla za ním a křičela: „Pane, Synu Davidův,
smiluj se nade mnou! Má dcera je hrozně posedlá ďáblem.“ 23On jí však
neodpověděl ani slovo.
Jeho učedníci přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, když za námi
pořád křičí.“
24Odpověděl jí tedy: „Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z lidu
Izraele.“
25Ona však přistoupila a klaněla se mu se slovy: „Pane, pomoz mi.“
26„Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psům,“ odvětil.
27Ona však řekla: „Ano, Pane, ale i psi jedí zbytky ze stolu svých
pánů.“
28„Jak velikou máš víru, ženo!“ odpověděl jí na to Ježíš. „Ať
se ti stane, jak toužíš.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.