Tak ale dvojka je tradičně naopak číslem protikladu, rozporu a konfliktu. Číslem usmíření je pak trojka, která ty protiklady spojuje, usmiřuje.
Tak ale dvojka je tradičně naopak číslem protikladu, rozporu a konfliktu. Číslem usmíření je pak trojka, která ty protiklady spojuje, usmiřuje.
Z knihy Tarot, klíč k iniciaci třeba:
Dvojka, pasivnost, ženství.
Dvojka jest ve svém vztahu k jedničce oddělení, protiklad. Poněvadž každý rozklad jest porušením dokonalosti, bývá dvojka též pokládána za znak nedokonalosti ano i zničení a pádu. Proto značí toto číslo hmotu jako protiklad božství a mnozí kabalisté vyvozujíce z fakta, že druhým písmenem abecedy začíná Písmo se domnívali, že se zde jedná o druhém stvoření. Podsvětí proti říši života, noc proti dni, vlhkost proti teplu, to vše značila jim dvojka, pročež byl druhý den v týdnu zasvěcen hvězdě noci, pomíjejícímu proti věčnému. V ideálním pojmu představuje dvojka protiklad pravdivého – nepravdivé, dobrého – zlé. Čínská tabulka Lo-šu, kterou podle jednoho mythu obdržel císař Ju z nebes byla pokryta černými a bílými kuličkami; černé představovaly čísla sudá, bílé lichá. Sudé představovalo pak všechno nedokonalé, zimu, noc, měsíc, vodu, zemi, ženu, nemoc, neštěstí, liché naproti tomu všechno dokonalé: světlo, den, slunce, oheň, nebe, muže, zdraví, štěstí atd. Odtud vysvětluje se původ biblického zákazu počítání, aby nevypukl mor tak jak se stalo Davidovi, když tento příkaz přehlédnul (2Sam. 24, 1–10). Kabalistická kniha Zohar praví: satanova moc sahá na všechny věci počítané. Talmud připomíná, že nic nemá býti konáno ve dvojnosti neboť tato jest počátkem hříchu. Stejně v Indii z obavy před sudým číslem trestají se zločinci sto a jednou ranou místo okrouhlou sumou ran, neboť u tohoto lidu vžil se zvyk vzniklý z pověrčité obavy před sudými čísly tak dalece, že jest jej možno sledovati i v životě obchodním. U mohamedánů ještě dnes střílí se čestná salva o sto a jedné, nikoliv sto dělových ranách. Stejně takto vysvětluje se titul a rozdělení slavné sbírky pohádek šeherezádiných nazvané Tisíc a jedna noc.
A pro úplnost trojka
Trojka, dvě+jedna, symbol plození, vesmírné trojice.
Trojka jest původně božským číslem, znakem božského bytí. Všechno co má býti obrazem božství musí státi ve vztahu k trojce anebo míti její znaky. Ternarium numerum, píše Servius v komentáři k Virgillovi, perfectum summo Deo assignant, a quo initium et medium et finis est. Proto také bývalo vždy označováno všechno co mělo býti božské, dokonalé – neboť dvojka jako díl jest nedokonalá – trojkou. Tak rozdělil se Šiva Mahadeva, trojoký bůh indický ve tříhlavou Trimurti, a antický Jupiter Maximus ve tři kyklopy, z nichž každý obdržel jedno z jeho očí. Budha skládal se ze tří podstat v jednom, v židovské tradici jest sdělována Abrahamovi moudrost třemi archanděly, z nichž jeden, Michael, byl samostatným Jahvem. Stejné i ženský přírodní princip má často trojitou podstatu. Hekaté byla tříhlavá, Sfinx a Chiméra skládaly se ze tří těl atd. Tak ženský i mužský tvůrčí princip býval označován trojúhelníkem, jen s tím rozdílem, že s vrcholem vzhůru obráceným vyjadřoval horkého Šivu naproti vlhkému Višnovi s trojúhelníkem vrcholem dolů. Helenům značila pak Delta zpravidla ženská božstva, kdežto znakem Apollonovým byla trojnožka. Nejenom čas, který má trojitý znak – minulost, přítomnost, budoucnost – ale i rok byl původně trojdílný, poněvadž nebylo počítáno s podzimem. Stejně tak dělen byl i měsíc podle tří fásí luny a noc a den skládaly se ze tří dílů. Trojka jest skutečným číslem božím nebo božské dokonalosti, pročež i ve všech posvátných obřadech bylo a jest pravidlem trojité opakování; v mysteriích byly tři očišťovací stupně, křest vzduchem, vodou a ohněm, písmo svaté skládá se ze tří dílů, (Zákon, Proroci, Hagiografa), chrám Jerusalémský měl tři hlavní části a i lid vyvolený dělil se na tři kasty. Trojka objevuje se ale i v přírodě a v životě. Zrození, život a smrt, tři stavy hmoty (pevný, kapalný, plynný), tři fáse každého projevu (počátek, střed, a konec), tři základní barvy atd., poukazují zřejmě na důležitost tohoto čísla.