Já si to tak ale uvedomuji , že když potkám někoho jiného a ublíží mi vím že má vazby na mou duši co mu z minula něco provedla a teď to jen zplacim
Já si to tak ale uvedomuji , že když potkám někoho jiného a ublíží mi vím že má vazby na mou duši co mu z minula něco provedla a teď to jen zplacim
Tak někde to přeci muselo začít, nebo ne? Existuje prvotní hřích (či prvotní provinění) jež je posláno do éteru. Pokud ano, pak ten dotyčný vám nemusí nic vracet, protože se právě dopustil něčeho k Vám. Otázkou je, jak to poznat
No právě, ono je to vlastně obojí jedno a to samé, protože naše reakce je akcí - sice zpětná, jsoucí odezvou, ale stále je to naše aktivita, a ta se započítává do naší karmy. Takže bych řekl, že problémem je obojí.
A no problémem je obojí a zde k té karmě je dobré i vědět další aspekty ,jak umět se karmicky rozvíjet, neříkám že je to snadné a že i ti nejlepší kolikrát klopýtnuli ,ale dá se to učit díky své síle mysli a k tomu právě pomáhá právě i meditace .která nás rozvíjí v tom co každý říká milovat druhé ,jako svého Boha.
Já jsem karmicky rozvinutej ažaž
Milovat druhé jako sebe sama, říká Ježíš.
Tomu rozumím s tím karmicky rozvinutý, každý si neseme z minula něco karmického,jen každý tomu umí se postavit.
No já tohle jen tak plácnul, já karmu vlastně nijak neřešim... V podstatě je mi to jedno, jestli to co se mi děje, je důsledek mé karmy, nebo neni. Tak jako je mi jedno, jestli je to Boží trest nebo ne. Nebo co ještě jiného by to mohlo být... Ať už je to zkrátka jak chce, vždycky jsou důležité mé osobnostně-mravní kvality, z nichž vychází mé konání (mentální i fyzické), protože to konání je to, co se počítá.