Nezapomeňte se líbat pod jmelím, pokud máte s kým
Tenkrát ještě nechápal, co hledá. Přesto viděl velké sociální
rozdíly a na druhé straně lásku, která se jimi neřídí a dokáže se
usadit i tam, kde nic není.
Když to odlehčím, tenkrát neměli ledničku ani v regentském paláci
Otázka:
Dokázali byste po vzoru Buddhy vědomě přijmout a jíst zkažené
jídlo, přijaté od člověka, který se s vámi chce podělit o to málo co
má?
No kdyby zůstal u té své rodiny kde vyrůstal mohl se dělit Buddha o kvalitní jídla :-)
Pokud by nebylo řešení tak ano. Buddha jedl maso,jen když věděl že je nehumálně zabito odmítl ,jinak jedl bez masá jídla. Poněvadž nelpěl na ničem.
Tak mniši budhisticti v Tibetu nezabíjí zvíře, většinou si nechají zabít někým jiným a když je někdo pohostí jsou k hostiteli zdvorili a snědí i maso, když jim hostitel nabídne.
Jo tohle doporučení je v Bibli taky, neurazit hostitele a jíst co oni jedí.
A Buddha to měl že snědl i maso že nelpěl jestli jí maso či né,pouze na soulad s tím, když zvíře bylo nějak před smrtí týráno,mohl v souladu odmítnout .
On by to neudělal ani tak. Neřešil, jaké to jídlo je, ale kdo mu jej dává a proč.
Právě že ano nelpěl co dostane,jen jako soucitný když viděl i zvíře před smrtí týráno nepozřel ho.
Je rozdíl, když před vámi prostřou stůl plný lahodných pokrmů, kde nevíte, co si máte dříve vybrat, protože pán domu na to má, než když se s vámi chudák rozdělí o svou porci jídla, která mu určitě bude už v ten moment chybět.
Ono ve své podstatě jde o vyjádření sounáležitosti.
Ježíš řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, den co den ber na sebe
svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit,
ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho." Lk 9,23-
24
Pozor. Tohle není o víře, ale o cestě.
Možná vše bylo úplně jinak, ale dobře to zapadá do příběhu o
výjimečném člověku, který pochopil určité věci. Bohužel pak často pod
různými záměry přichází glorifikace.
Takže, já bych ten příběh raději slyšel od Buddhy než z mnoha
současných úst, jeho údajných pokračovatelů.
Dokonce se do nich dostala i politika a to už nemá s původním příběhem
nic společného.
On věděl, že mu po tom nebude dobře, ale chtěl vyjádřit úctu k daru. Ve smyslu, ten člověk se se mnou dělí o vše, co má.
Ano, pak nebyl vegetariánem. Já si myslím, že on se dvakrát nerozmýšlel a v tom je to kouzlo toho vyprávění. Nehledal kličky, jak by mohl odmítnout. Přijal svou cestu.
Představte si, že byste jel, třeba se svou přítelkyní nebo ženou
někam do Indie a dostal jste se ve svém věku do této situace.
už bychom si tady pak nemohli psát
Určitě bych bych ani nevěděl že jím zkažené jídlo.Takze nevědomě bych s úsměvem papal až bych měl boule za ušima
Tání permafrostu může vést nejen k uvolňování metanu - hrozí i probuzení starých virů a bakterií potenciálně schopných nakazit člověka. Rusové dali na rady vědců a začali se problémem zabývat.
Před hrozbou v podobě ožívání desetiletí i staletí zapomenutých virů už varovali mnozí vědci, nyní se iniciativy chopila i ruská vláda. V televizní stanici Zvezda vystoupil vysoký diplomat Nikolaj Korčunov, který představil projekt biologické bezpečnosti. Návrh dle Korčunova Rusko předložilo Arktické radě, mezivládnímu fóru složeného z osmi zemí dohlížejících na území za polárním kruhem.
Pochopit v tomto životě něco co přijde po něm, je z hlediska lidského vnímání a chování, nemožné, ale je velmi krásné rozvíjet představy a hledat pro ně tam někde v dáli uplatnění. Možná se nám jednou představy vyplní a proto si představujme jen krásné věci
Ono i v buddhismu je takové desatero pro mnichy a pro obyčejný lidi zkrácené desatero.
Ono je to vždy o tom, že někdo ukáže svůj příběh. Své vidění
světa. Rozkryje část cesty, kterou se vydal. Pak přijde někdo jiný a
udělá z toho určitý kult. Vyvíjí se to dál a jde to různými směry,
jako tichá pošta. Začne se slovíčkařit a hledat skryté. Zapisuje se na
základě doslechů a údajných hodnověrných svědků, aby se nezapomnělo.
Ještě se často prolustrují všechna dostupná vyjádření, aby byl
výsledek, takový, jaký má být. Pak přijde někdo, kdo umí dobře mluvit a
fabulovat a přidá ještě nějaké postavy, zázraky, aby to bylo
zajímavější a pro ty co uvěřili, nezdolatelnější. Ve smyslu, nic není
zadarmo a když budeš poslušný, dostaneš, bude ti dáno. Vždy je přidána
jakási světská správa s vyšším posláním, která dohlíží, spravuje a
má na to zaručeně mandát od samotného prvotvůrce příběhu.
To je chyba, Přál bych si jednou poznat skutečného Buddhu, Ježíše atd.
Byl by to zaručeně někdo úplně jiný, než je nám předkládáno.
Když jí miluješ není co řešit, můžeš rozumět duchovním věcem po svém, můžeš je také tak praktikovat,kdysi dávno má známá mi řekla,z buddhismu si můžeš vzít jen část,jako desatero či pravdy a to je vše, nač se konzervovat, můžeš i do toho dát i jiné cesty ,ale podstata je stejná,na své cestě se učíš být láskou o to tu jde.
Já myslím, že na každého čekají v čase, na jeho cestě, během jeho života určité objevy. Kolik jich bude a co vše se dozví, záleží na jeho zvídavosti, schopnosti hledat. Souhlasím s tím, že si člověk vybírá, jen to co je mu blízké. To neznamená, že nemůže být osvíceným řidičem tramvaje nebo řezníkem pracujícím pro supermarket. Každý má svou cestu. Až jednou takový řidič tramvaje předá své úvahy a zkušenosti někomu jinému vznikne třeba tramismus
Dnes je Lucie.
Démonické postavy strašily i chránily
Tradičně na svátek svaté Lucie chodily postavy převlečené do bílých
rouch, které zosobňovaly duchy ženských prapředků a v každém kraji
naší země vypadaly trošku jinak. Nejčastěji bývaly zabalené v plachetce,
ale třeba na Táborsku měly masku s velkým zobákem, kterým bylo možné i
klapat. Zobák symbolizoval očištění člověka od všeho starého, zlého a
temného.
Někdy měly Lucky zabílené obličeje moukou, aby více připomínaly
duchy. Jinde zase mlčely a vše předváděly jen pantomimou, o to byly
strašidelnější. Některé Lucie nosily veliké nože a hrozily dětem,
které se na Štědrý den nepostí, že jim rozpářou bříška a naplní je
kroupami. Jinde chodilo Lucek více a děti, které se dokázaly hezky pomodlit,
obdarovaly, pro zlobivé měly metlu.
https://www.dama.cz/clanek/svata-lucie-noci-upije-a-podle-tradice-nesmite-doma-uklizet-ani-prat#part=5
Svátek se vztahuje k zimnímu slunovratu a zde je patrný posun, který zapříčinila reforma juliánského kalendáře (rozdíl je dnes 13 dnů). Pak nám pranostiky nepasují a není to jen Lucka
Pak budete ženou a nebo má svátek vaše přítelkyně, sourozenec nebo kamarádka
No neslavim moc narozeniny , není důvod,jen slavím z Luckami a zvrhne se to.
Tak, soudě podle toho, co píšete, je to pro vás něco, na co se velmi
těšíte a často praktikujete. Alespoň to tak vypadá
Touha nevede k osvícení
Určitě to nic duchovního není. je to živočišný pud, který s láskou mnoho společného nemá. Možná jistou část prostředků k jejímu vyjádření v určitou chvíli.
Na skutečnou lásku se nezapomíná, lépe řečeno, ta se nevytrácí, ale zůstává. Pozor, ale na lpění. Někdy ji rádi zaměňujeme s něčím, na čem trváme a chceme za každou cenu, aniž nám je z druhé strany přáno. Pak by taková láska měla přejít v přání všeho nejlepšího pro toho druhého a v radost, že je šťastný s někým jiným.
Každý je svým vlastním učitelem
Nevědomost a poznání, jen si vybrat, přesto nikdy nebudeme mít jasno, to
neznamená, že nemáme hledat a poznávat.
Na každého čeká démon Mára i kdyby se snažil sebevíc, nikdo není
neomylný, nikdo není bez viny, nikdo není absolutní, kdyby byl, nebyl by
tady