Asi to až tak moc neřešil a snědl co mu dali, asi tak jako Adam :-).
Asi to až tak moc neřešil a snědl co mu dali, asi tak jako Adam :-).
Tak mniši budhisticti v Tibetu nezabíjí zvíře, většinou si nechají zabít někým jiným a když je někdo pohostí jsou k hostiteli zdvorili a snědí i maso, když jim hostitel nabídne.
Jo tohle doporučení je v Bibli taky, neurazit hostitele a jíst co oni jedí.
A Buddha to měl že snědl i maso že nelpěl jestli jí maso či né,pouze na soulad s tím, když zvíře bylo nějak před smrtí týráno,mohl v souladu odmítnout .
On by to neudělal ani tak. Neřešil, jaké to jídlo je, ale kdo mu jej dává a proč.
Právě že ano nelpěl co dostane,jen jako soucitný když viděl i zvíře před smrtí týráno nepozřel ho.
Je rozdíl, když před vámi prostřou stůl plný lahodných pokrmů, kde nevíte, co si máte dříve vybrat, protože pán domu na to má, než když se s vámi chudák rozdělí o svou porci jídla, která mu určitě bude už v ten moment chybět.
Ono ve své podstatě jde o vyjádření sounáležitosti.
Ježíš řekl: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, den co den ber na sebe
svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit,
ztratí ho, ale kdo svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho." Lk 9,23-
24
Pozor. Tohle není o víře, ale o cestě.
Možná vše bylo úplně jinak, ale dobře to zapadá do příběhu o
výjimečném člověku, který pochopil určité věci. Bohužel pak často pod
různými záměry přichází glorifikace.
Takže, já bych ten příběh raději slyšel od Buddhy než z mnoha
současných úst, jeho údajných pokračovatelů.
Dokonce se do nich dostala i politika a to už nemá s původním příběhem
nic společného.
On věděl, že mu po tom nebude dobře, ale chtěl vyjádřit úctu k daru. Ve smyslu, ten člověk se se mnou dělí o vše, co má.