Nesoulad vnášejí do života kvadratury. Ukazují na to, že někde něco neklape a volá po změně. Po překontrolování, po revizi. Neharmonie nás upozorňuje, že to dře, řve a píská. Jsme schopni být naladěni víc na to, co nejde než na to, co funguje. Jsme citlivější. Osud nás upozorňuje prostřednictvím vedlejších příznaků jako jsou nepříjemné emoce na to, že dlouhodobě nezvládáme některé své procesy. A bude-li to takhle dál pokračovat, můžeme překročit míru snesitelnosti a pak už to bude bolet. V takové neharmonické dny jako je dnešek a ještě i zítřek se nevyplatí rozhodovat o důležitých záležitostech a začínat něco nového. Ledaže bychom to dělali právě proto, abychom se odřízli od nevyhovujího a zbavili se nepříjemností.
Pojďme k jádru pudla. Je tu kvadrát Venuše (retrográdní) a Slunce v Blížencích s Marsem v Rybách. Ukazuje se, že plány neodpovídají realitě a vice versa. Vnímáme svět ploše, nedovedeme rozlišit hloubku. Ztrácejí se motivace. Nevíme, jak zasáhnout, aby se věci změnily v náš prospěch. Můžeme mít pocit, že se motáme v jednom kruhu. Co s tím? Nabízí se poodstoupit, obhlédnout co se děje. Nebrat si výsledky osobně. Pokusit se najít jinou cestu. Najít dost odvahy k její realizaci. Při tom všem bychom měli sledovat, jakou v případné konfliktní situaci hrajeme roli a co konkrétně může objektivně vadit. Možná jsme příliš zaujati výsledkem, možná si příliš zakládáme na postupu, možná jsme omezeni vlastními horizonty tak, že nevidíme jiné a často objektivně lepší cesty. Berme události sportovně a buďme fair i vůči našim protějškům a uvědomme si, že tu na světě nejsme proto, abychom podávali špičkově bezchybné výkony, ale proto, abychom žili.
Druhá komplikace je krize odvahy. Jsme nachystaní a naspídovaní, těšíme se na to, co dlouho nebylo a nemohlo být (na vině je TEN virus, že), máme své vize ... a najednou padá do soukolí nejen pověstný písek, ale i šutříčky. Luna Ve Vahách v opozici s Lilit a Chironem v Beranu nám odhaluje zranění z minula. Často ta zakrytá, ale to ona Luna umí, pracovat s tím, co v běžném stavu není zhusta vidět. Tady si buď věříme a nezakolísáme. Nebo to nevidíme a pak nemá cenu se o něco ani pokoušet. Jen si pro sebe terapeuticky můžeme podotknout, že stejně ty obavy jsou iracionální, sami že bychom vše zvládli, ale dneska si prostě dáme v důležitých věcech pauzu. A hledejme to, jak otočit nevýhody ve výhody a negativa přeměnit v pozitiva.