na tuto desku si pamatuji, kupoval jsem ji ještě za komoušů, povedená vinylová deska
"Jedna z mezinárodně nejslavnějších německých synthpopových skupin vznikla v roce 1982 a do svého názvu si vypůjčila jméno francouzského filmu Alphaville z roku 1965. Přitom původní název formace, v níž se potkali zpěvák Marian Gold a klávesista Bernhard Lloyd byl Nelson Community. Poté, co se k nim připojil Frank Mertens si krátce říkali Forever Young, až pak zvolili Alphaville. Jejich první velký hit Big In Japan napsal Gold již v roce 1979 a inspirací mu byl pro změnu název skupiny Big In Japan zpěváka Hollyho Johnsona, pozdějšího frontmana Frankie Goes To Hollywood. Skladba Big In Japan vyšla v roce 1984 jako jejich debutový singl, který předznamenal jejich první a nejslavnější desku, Forever Young. Do současnosti vydali sedm alb, přičemž nejdelší přestávky si vybrali mezi posledními třemi, třináct a sedm let.
Reedice druhé. desky slavné německé synth-popové formace. Původně
vyšlo v roce 1986 a kapela jeho vydáním potvrdila úspěch albového debutu.
Nahrávka byla poprvé nově zremasterována"
https://www.supraphonline.cz/album/623153-afternoons-in-utopia/lp?trackId=5981819
to už je dávno, ale ty pocity z ní si pořád pamatuji
kdo si za komoušů vytíral prdel novinama, pamatuji si třeba na Mladou frontu, Lidové noviny, Svobodné slovo a nejznámější Rudé právo(roznášel jsem noviny, když mě komouši vyhodili ze školy), tak mu to nyní, když si vytírá zadek třeba i jen dvouvrstvým toaleťákem připadá jako dotyk boží něhy, proč o tom píši, že ti starší mají možnost porovnání oproti těm mladým, proto by ti dnešní papaláši rádi zakázali těm starším volit, ti starší je rozpoznají, viď Vondro-zvukaři