V roce 1977 vydává Neckář jednoznačně nadčasové dvojalbum
Planetárium.
Podíleli se na něm dva vynikající muzikanti a skladatelé - Jan Neckář a
dnes již nežijící Ota Petřina. Album mělo i svou jevištní podobu s tehdy
nevídanými světelnými a pyrotechnickými efekty. 
Neckář měl na víc, než byl průměrný popík...
To jsi mi udělal radost.
S Michal jsem stihl být půl roku na vojně.
Ty začátky Jablkoně se mi moc nelíbily, připadalo mi to takový "experiment
pro experiment". Pozdější věci jsou už víc písničkové. Před pár lety
jsem je slyšel dvakrát naživo, v některým písničkách zněli překvapivě
rockově.
Taková perlička. Když dohráli, šel jsem dozadu a povídám: "Nazdar,
Michale". On se na mě podíval asi na 3 sekundy a říká: "Ahoj, Franto". Po
40 letech...
Krudox tady poněkud zabrousil do alternativy, tak já bych, s dovolením,
ještě něco přihodil.
Jarda Svoboda s Trabandem se od jakéhosi svébytného folku přes balkánskou
dechovku propracoval k čemusi nepojmenovatelnému, ale co, pečeme na
škatulky, ne?
Dvojkoncert Jardy (klasické harmonium) a Déma von Znouze (kytara a jeho
plzeňské pověsti) + a atmosféra skromné hřbitovní kaple, to byl
zážitek.
No, a pokud náhodou neznáte Dému...
Je to trochu netypická věc, ale trochu nám připomene léto.
Tohle mám už dlouhé roky jako vyzvánění v telefonu. Skvělá muzika......
Jeden kousek podle mě z nejlepšího období. I když, co je to nejlepší u
takové kapely, že?
Lešek Semelka odešel a poněkud zpopovatěl, a protože se s Oldou Veselým
střídali v hraní basového partu, bylo třeba najít basáka.
A našli jednoho z nejlepších hráčů Československa, bývalého člena
Colegium Musicum, Fedora Freša.
Každá verze má něco do sebe. Pokaždé se sešli skvělí muzikanti. Všechny jsou hooooodně poslouchatelné......
Jo, s touhle partičkou hrál Radim až do konce života.
Byl jsem na nich u Vaška Koubka v Chotěmicích, byl to jeden z posledních
Hladíkových koncertů. Už měl hadičky v nose a dýchací přístroj pod
židlí.
Ale hrál úžasně. Jako vždycky. 
Karel to zvládl trochu jinak, ale s noblesou.
Na rozdíl od jiných, kteří se také snažili o české verze všeho
možného.
1
1
1
1
