Předmět diskuze:
..
Rozcestník >> Hudba >> Hudební universum
1
:) vím, že ne, jen řečnická otázka, ale je to hezký, jak se mi
trefuješ do vkusu. 
Tím
chci jen říct, aby ses nedivil, že ti možná budu dost často něco (
paráda 
) lajkovat.
Nedělám to schválně. :)
2
1
Super, na tohle mám taky asociaci. Tuhle jsme si nechaly s holkama, jako
třída ,kdysi zahrát na diskotéce, na ztužkovaný. Byla to pecka, na
parketě v jednu chvíli asi 15-20 holek v kruhu, ale kecala bych, kdybych
řekla přesné číslo, už nevím přesně, kolik nás tam bylo 
Nezapomenutelný zážitek.
Zlato, pojď na to
1
dnes je svátek sv. Patrika, Irsko mám rád, tak se kouknem na jejich tanec,
paráda ... to zase bude v Irsku dnes v álejích nablito :-)
když vidím ty krásné nohy, černé punčochy :-) jak by se mi mohl tento tanec nelíbit :D hezký den
co není, může být :-) když vidím, jak se milují dvě ženy, je to
sexy, přijde mi to normální, přirozené, ale když vidím dva muže takto
jde na mě blití :-) díky
Nemůže. V tom mám jasno už od dvaceti.
Nevyhledávám ani jedno, nevzrušuje mě to. I když musím uznat, že ženy
jsou esteticky nádherná stvoření.
Nedivím se, že je jsou tolik obdivovány v umění. :)
Vlastně i muži jsou nádherní. Přesto, patřím spíš k té menšině
lidí, co ji nevzrušuje na první dobrou něčí tělo, ale spíš mozek, na
druhém. ( myšlení, cítění, mínění, někdy i mluva... pak si to spojím
s fyzičnem a užívám si oboje dosytosti ) Moc nás takových není, to je
fakt, ale pár lidí podobného ražení, už jsem za život taky potkala. :)
byl jsem na nich v Praze pár let před sametem, chtěl jsem utéct do
Švédska, spali jsme na Václaváku v takovém zaplivaném hotelu a po
koncertě se mělo vyrazit, byli tam ještě mladí manželé a převaděč,
znal jsem ho už z Brna, byl to vnitřní hlas, nelíbil se mi, myslím že to
byl jen StBácký provokatér, už jsem je nikdy potom neviděl, ani toho
"převaděče", odstěhoval se, zmizel ...
Paráda. Tyhle příběhy, když někdo k tomu připojí, miluju. :) A lituješ? Že to nevyšlo? Taky jsem
v mládí chtěla do ciziny, ale nebyl to vyloženě někdy pro mě nějaký obr
sen, spíš pro zkušenost. :) měla jsem jiné podmínky, než vy. My
plánovali s klukama z tehdejší práce Kanadu. A s kámoškou Španělsko, ale
pak mi přišel do toho nový vztah a já se na všecko vykašlala. Tvrdil mi,
že pojedeme spolu a nakonec vše bylo jinak...asi osud :) Nevím, jestli bych
teď ještě někam takhle jela.
jj, mládí, žádný problém, rychlá rozhodnutí :-) nelituji, pak mě zradil nej přítel s mojí ženou, to jsem myslel, že chcípnu :-))) ale třeba ten pocit hned po sametu, když jsem řekl devéťákovi na bráně, když jsem se vracel z vycházky s taškou chlastu a chtěl ji vidět, ať si zase hezky hačne, nebo dostane do držky, moc fajn pocit, ani nedutal :D asi jo, je to osud, cesta, buď se najde nebo ne, vše zmizí, v prach se obrátí ,-) ani pes neštěkne
Masakr, tak to mě mrzí. 
a vím, že jsi v pohodě. Jak ráda
říkám, neuč se, život tě naučí. :)
Jo, úplně si ten pocit na bráně nedokážu představit, jelikož jsem
nezažila, ale muselo to bejt super.
Ještě dodám, souhlas, vše je pomíjivé...
ten pocit ... celou vojnu posloucháš gumítky a najednou samet a jsou posraní, dobrý pocit, moc, euforie, to nikdo ještě nemohl tušit, že kluci už to mají nalinkované, myslím ty Klause, Kalousky a ten hnůj okolo ... měj príma večer
