Když srdci stýská se
duše šťastná není.
Čas líně plyne
a zdá se
nekonečné bdění.
Kéž by už noc byla.
Moc bych si přál,
by o srdci vzdáleném
sen se mi zdál.
Sny jsou jak kapky ztracené v moři
jak sluneční záře, co za obzorem hoří.
Jsou nám tak vzdálené, pouhé vzpomínky
co v noci prosněné hoří jak plamínky.
Máme v nich touhy, přání a naděje
sněním se nám hned srdce rozehřeje.
ráno se probudíš a venku jsou závěje
v pokoji zima vychladla pec
na lásku padla ledová klec
na pilu tlačili a málo se hřáli
přiliš málo lásky do toho dali
spěchali rychle kdy spěchat se nemá
s prohrané bitvy se už jenom stená
chvilkovy oheň plamínek lásky
zanechal pouze na duši vrásky
zanechal srdce raněne city
zařezavali se do něj jak ostré břity
vše odval čas vše už je v hájí
ona žije tam a já v jiném kraji
u ni je teplo a tu větry zuří
při vzpomínkach na ní mám husi kuží
Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky
