Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básně-Poezie

Informace

Název: Básně-Poezie
Kategorie: Kultura, umění a filozofie / Citáty a poezie
Založil: -
Správci:
Založeno: 07.10.2015 14:39
Typ: Dočasné
Stav: Veřejné zamčené
Zobrazeno: 60045x
Příspěvků:
489

Toto téma sledují (5):


Předmět diskuze: Básně-Poezie - Máš rád/a básničky, rýmování, poezii? Tak se přidej a písni nám tu svou. Diskuze je určená jen pro básně a poezii .. prosím o dodržování! Nevhodné komentáře a příspěvky mažu. Děkuji za pochopení.
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení

| Předmět: Svatomartinská...
12.11.20 13:25:30 | #277

Obsah příspěvku byl smazán.



| Předmět: Dívám se na tebe
07.11.20 14:06:14 | #276

Dívám se na tebe,

Paseko vonící.

Beze slov hledím a rudnou mi tváře.

Do smíchu hrají ti dva luční koníci,

V očích se odráží sluneční záře.

Z pohledu na tebe zůstávám bez dechu.

Pojď se mnou do lesa, lehnem si do mechu…

Dívám se na tebe,

A vidím Léto.

Dívám se na tebe,

Ženeš se do květu.

Chráním tvé pupeny, má Planá Růže.

Jako bys neznala zhola nic o světu.

Svou hranou křehkostí ovládáš muže.

Drásáš mou zmučenou duši až do krve.

Necháš se dobývat tak jako poprvé?

Dívám se na tebe,

A vidím Jaro.

Dívám se na tebe,

Lekám se pohledu.

Tělo tvé mění se v mrazivé pláně.

Jediným gestem mě uzavřeš do ledu,

Odmítáš dotyky mé teplé dlaně.

Vím, že tě dokážu rozpálit do běla.

Proč si mě najednou zas držíš od těla?

Dívám se na tebe,

A vidím Zimu.

Dívám se na tebe,

Má krásná Jabloni.

Celá ses pro jednou očesat dala.

Zatřeseš korunou, tvé plody zavoní,

Královno hojnosti, pružná a zralá.

Když tě však zpustím jen na chvíli z očí,

Kdo si k nám přes plot pro jablka skočí?

Dívám se na tebe,

A vidím Podzim.

Dívám se, předchozích soudů teď lituji.

Nevidím vášeň, či pohled, co zebe.

Miluji to, co zřím, zřím to, co miluji.

Dívám se naposled,

A vidím Tebe.



| Předmět: pohádka
02.11.20 22:46:16 | #275

on byl král a ona kněžna
byla milá byla něžna
krásou svojí oslnila jeho svět
říkal si tu kněžnu chtěl bych hned.

potom přišly války a par krutých let
na všechno položil král z růži květ
kněžna se vzdálila zájem již neměla
s králem se setkati již nikdy nechtěla



| Předmět:
02.11.20 22:44:50 | #274

Obsah příspěvku byl smazán.




| Předmět:
31.10.20 12:50:38 | #271

pomalu stárnem a léta nam běží
něco už měnit bychom měnili jen stěží
nechcem se milovat co teprv líbat
nechcem se navštivit a už vůbec vídat

...00000000000­000000000000000000
0000000000000­00000000
0000000000000­000000000000000
0000000000000­000000000000000

00000000
00000 00000000 0000000 000
00000000000 000000
000000

vylitla včelka vylitla z úlu
a pak práskla do stromu
měla velikou smůlu



| Předmět: RE:
31.10.20 13:56:03 | #272 (1)

Joo, roky letí, jak čas na orloji
jedině snad humor, ten nás odzbrojí
na chvíli sedne si na naše ramena
noční můra ve smích bude na chvíli změněná.
Takových chvilek brala bych moře
všechny co změní, to naše hoře
snad zase nastanou ty chvíle jasné
co jsou pro všechny, tak moc spásné.
Chtěla bych hledět na modrou oblohu
jen tak volně dýchat, což teď nemohu
jen tak se brouzdat tou ranní rosou
mít v očích slunce a nohu bosou.


 #271 

| Předmět: RE: RE:
31.10.20 18:04:20 | #273 (2)

pozor na sekani ostrou kosou
virtualita je jiná než reálný svět
ukážeš se a zniči tě to hned
přesto bych chtěl sni do řeky vstoupit
bosou nohom mělčinu brouzdit
držet se za ruce po oblázcich kráčet
polibky rty si lehounce smáčet



| Předmět: Otázky
24.10.20 08:48:13 | #269

Také se ti zdá, že svět se velmi rychle mění?
Že čas utíká?
Že nestaví na znamení?
Co se naučíš,
že zítra je k nepoužití?
Že jsi v područí
cíleného zneužití?

Také se ti zdá, že klouzání do věčnosti
nejde přerušit?
Že jedeš jen setrvačností?
Co dnes nakoupíš
už zítra je na vyhození?
Aniž o tom víš,
že bez soudu jsi odsouzený?

Také se ti zdá, že hraješ ve zrychleném filmu,
co čas promítá
na kus hadru, který zbyl mu?
Po čem zatoužíš
že za chvíli je lehce k mání?
Že tvůj život spíš
je zběsilé přežívání?

Je to jen pocit z přemíry tlaku?
Je ještě možnost vyskočit z vlaku?
Dopadnout tvrdě na volnou kolej?
Jestli přežiješ, kdykoliv volej.



| Předmět: Podzim
28.09.20 12:03:13 | #268

Obsah příspěvku byl smazán.



| Předmět: Kde jsi?
26.09.20 09:51:31 | #265

Píšu tu báseň, slova si letí
čekám na můzu, zda někdy přiletí.
Není tu nikdo, kdo by mi vtiskl
inspiraci svou a tím se blýskl.
Můza se ztratila a s ní i můj
básník skvělý, co byl tak svůj.



| Předmět: RE: Kde jsi?
26.09.20 10:01:49 | #266 (1)

Když srdci stýská se
duše šťastná není.
Čas líně plyne
a zdá se
nekonečné bdění.
Kéž by už noc byla.
Moc bych si přál,
by o srdci vzdáleném
sen se mi zdál.



| Předmět: RE: RE: Kde jsi?
26.09.20 10:51:25 | #267 (2)

Sny jsou jak kapky ztracené v moři
jak sluneční záře, co za obzorem hoří.
Jsou nám tak vzdálené, pouhé vzpomínky
co v noci prosněné hoří jak plamínky.
Máme v nich touhy, přání a naděje
sněním se nám hned srdce rozehřeje.


 #266 

| Předmět: RE: RE: RE: Kde jsi?
27.10.20 23:15:33 | #270 (3)

ráno se probudíš a venku jsou závěje
v pokoji zima vychladla pec
na lásku padla ledová klec

na pilu tlačili a málo se hřáli
přiliš málo lásky do toho dali
spěchali rychle kdy spěchat se nemá
s prohrané bitvy se už jenom stená

chvilkovy oheň plamínek lásky
zanechal pouze na duši vrásky
zanechal srdce raněne city
zařezavali se do něj jak ostré břity

vše odval čas vše už je v hájí
ona žije tam a já v jiném kraji
u ni je teplo a tu větry zuří
při vzpomínkach na ní mám husi kuží




| Předmět: pozdně letní
09.08.20 11:06:32 | #264

v podemletých březích
rozčeřená horská oka
olší starých krvavé kořeny
nerozpité průzračnosti
jenom několik duhových teček
pod převisem skalnatým
občas hbitě mihne se
nejspíš lapit si k večeři
mušku či chvostoskoka
záplava barevného listí
snáší se jako pápěří
a halí zvolna tu krásu
odhrnout chtěl bych
další abych zřel víc a víc
toho zralého pšeničného jasu
jako nenasytný křeček
odhánějícího svého soka...
až i slunce namísto mě zardělo se
když hladinou oslepila mě jeho líc
roztančili se krví opilí komáři
a já, nevím, co dál říct...
marností tu každý vzdych
den s nocí o vládnutí
dohodnout se zatím nemohou.
a tak zhluboka bez nadechnutí
na skok rychle mizím pod vodou
starý rak kameňák už mě zas přátelsky vyhlíží
co na tom, že už jenom jedním klepetem mě vítá..
v kořenech listujeme spolu zas jako v kalendáři
dno je naráz pro oba mělké a hladina v nedohlednu
jak přátelský stisk ! jak byli bychom pokrevní bratři!
však už krejčí s černým suknem nesměle se plíží
jemnost a hloubku stehu jeho nikdy nedohlédnu
tak hledím na měsíc na jeho stříbrnou nit
jak skrze párající se hřbety hor prosvítá
a rozlévá se jako zmrzlá sněhová stříň
trpaslíky a vlasatice hltá lačně den
a nový rudý obr ze žloutku zrozen
trhá neúnavnému oři kosmatou žíň
modrou ocel rve mu do slabin
i ve mně pomalu svítá...
jak je to zároveň těžké a snadné -
žít i umírat
žít a nechat žít..
umírat a nechat umřít
na nic nezanevřít
a nezavírat přitom žádné
komůrce Srdce skříň
dávno umí to stromy i květiny -
zjara léta podzimu i za zimy



| Předmět:
09.08.20 10:51:01 | #263

Z "kolen" nablýskaných prýští vždy toliko jen voda.
Vy kulaťoučké bečky plné zatuchlého sklepního vína!
Květnaté chvalozpěvy na Boha. Zvlčilých farizejů óda!
Že pohan narodil se? Toť váš je a ne jeho hřích a vina!
Ze zlatého telete zrozena jest vaše posvátná mitra!
Vy že jste boží mučedníci? Proč nezdobí vás tedy koruna trnová?
Tu nezáviděl by vám nikdo, ani ministerstvo vnitra.
Celý svět by o vás psal.
(Už to vidím.."Exkluzívně pro vás..TV Nova!")

:-)



Tato diskuze je zamknutá a nelze do ní přispívat žádné příspěvky