Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básně-Poezie

je hezké jak odvážně jsi
plachty zvedla
jak lehce slezla jsi z hřbetu koně
z toho sedla
nyní však cestu těžší
budeš mít
dobře vybrat musíš
u kterého břehu
chtěla bys zakotvít.
a potom třeba i hřibátko nové si osedlat
upevnit otěže a směr nový
svému životu znovu dat

Už jsem tovícekrát zažila,
život mi to servíruje důkladně,
zkoušky různé jsem prožila,
proto působím odvážně.

Psát básně je skvělý ventil,
i když možná působím jak sentimentil
je to jako psát si deník,
co se děje, kdo koho přefik...

Snad mi to pomůže změny překonat,
trochu to odlehčit, zase chuť se mít smát,
slunce totiž svítí pořád dál
a svět se kvůli tomu točit nepřestal......

každý z nás zažil, lety i pády,
tak už to v životě bylo a bývá
občas moc pozdě jeden z nás pozná
co špatnýho se v tom druhém skrývá...

nelituju letů a pádů už vůbec ne
ikdyž to někdy, setsakra bolí
kolena odřená, přesto si zpívám,
každá ta rána, se časem zhojí

držím ti palce, at na své pouti
zpíváš si taky a směješ se vesele
člověk pak zjistí, že láska bývá
mnohem mín stálá, než věrní přátelé...

andělskou vízi
ty básně mají
básnici básni
až dech se tají.
nejsou tu pauzy
nejsou tu mezery
leda že básnik
držel se nevěry.

Básník je moudrý
píše svým srdíčkem
na slovo není skoupý
krčí se za hrníčkem.
Písmenka skáčou
do veršů mu sama
někdy i pláčou,
když báseň je jak noc tmavá.
Je to o pocitu,
co básník sdílí
společném soucitu
když duše kvílí.
Jindy zas krásné
verše mu jdou vstříc
to, když nebe je jasné
a má usměvavou líc.

s tebou se píše
s tebou se básní
písmenka v básní
báseň tvou skrášlí.

někdy však můza
nevymysli níc
básnik by s toho
se někdy i píc

a potom čekám
na plodné dny
kdy do básně vtlačím
mé tajné sny

I já mám dny, kdy můza nepřichází
a musím čekat, kdy se zadaří
kdy zase slůvka budou mi sami skákat
na papír bílý a já je budu do veršů skládat.

lednička a počitač
s ALZY obědnám si uzenač
a hned dám ho do lednice
a neopustím ji už nikdy vice.
vlašský salát a klobáska
k večeru bude krásna vycházka.

Jj jistě raděj zavináče ve sklenici, ten by Ti rozzářil líci.Ale raděj tady budeš psát jak máš veršování rád. Ale Pane to já taky, i když jsou to verše neumělé, někdy krátké a jindy..
básníkovi sobě dobře žije
blaží ho ta poezie
která jenom málo stojí
která jeho srdce hojí
život jeho lepší zdá se
oddává se jenom kráse
pište, lidi, nic to není
oddejte se kráse snění
je to jako droga levná
radost z ní je přece zjevná
oddejte se této múze
utečte na chvíli hrůze
v světě to je někdy smutné
při psaní, jako když utne
zkuste si to klidně dneska
poznáte, jak duše tleská.

Lednička je inspirace?
To se tě ptám bez legrace,
básníci v dávných dobách hladoví vždy byli,
proto možná z hladu napůl v mdlobách
líbaly je múzy-jejich víly...
Na lednici petlici zkus dát,
do dějin se veršováním snaž zapsat,
pak budu říkat-jo ta to uměla,
když nedávala žádné kalorie do těla,
ale u compu hladová seděla
a na klávesnici zdatně boje s rýmy sváděla

nechci jíst
a vůbec žrát
musí to být
na mě znát.
a pak jednou
s toho potu
prolezu i
dirou v plotu.

ach, hladový básníku
prolez ke mě na chvilku
díru v plotě ráda zvětším
jen když prolézat tě spatřím
budem spolu veršovat
a zeleninu grilovat))))))

chřest si spolu uděláme
k tomu rajče jedno dáme
posypem to pažitkou
a večer bude velké šou

naše bába je jak studna
většinou je už však nudna
její pramen vyschnul dávno
hrát si sní už není radno
třeba najít novou štolu
a vrtnou soupravu hned spustit dolu.

Pondělí je tady zas,
nemá ho rád nikdo z nás,
do práce zas musím jít,
svého kapitalistu podpořit,
aby se za mojí práci
mohl do vln oceánu
o svou dovču ponořit

a mý pak museli
od vyplaty k vyplatě
jen živořit.
možná na věky
je to už tak prostě dané
změna nikdy nenastane

já tak potkat miliardáře, hned z něj udělám milionáře,
ráda bych ho měla,
milá na něj byla,
dokonce i kafe od Žida mu strašně ráda uvařila
byla jeho milá víla
a pak bych si jak černá vdova žila, spokojená byla))))))))))

s tebou musí sranda být
miliardářem při tebe nikdy
by jsem nechtěl být.
hrál by jsem si na chuďase
pouze sex by byla radost naše.

sex je chudých zábava,
užijme si ho my dva)))
spolu ne, jen každý sám,
na Onasise si počkám

tak masturbovat by si chtěla
to musel bych tě vystřelit hned z děla
a stala by se z tebe opět kometa
co nádherně vyletěla do světa

A u prdéle
To je cele?

Když my jsme radši na básničky
co rozvíjí se jak poupě od růžičky
ty verše, co slova pojí
těmi se to tu rojí
můza nám je posílá
duše básníků otvírá.

Děje zdejš otviraj nam naše oči
A pak kolem nas překrasne svět se toci

Točí se točí,
jak hvězdy na nebi
zvedni své oči
hledají kde by...
kde by se zasnili
své sny si splnili
noc ta je tajemná
někdy i kouzelná
tou tmou nás provede
tam kam chceš zavede
neboj se snění
nad ně přece není.

zasnít se hluboko
dlouhá noc je
v té noci hluboké
tajemná láska
nás k sobě zvé.

není nic lepšího
než vidět tu tvář
nad tváří září tam
andělská svatozář.

v živém tom krásném snu
koukám ji do očí
zvedám k ní kytičku
máme přece výročí.
drží mě za ruku
políbek mi dá
slzičku uroní
a říká jak ráda mě má.

sen ten však nad ránem
pomalu mizí
a když se probudim
vzpomínka mě tiží
vše bylo jen ve snu
spocené tělo
takhleto snívat si
každý den by se mělo.

Tu je se sklada romanticky děj
Trpělivost děvče mě

Lepsi kdyby soudni byli a ostatni pripojili
Vice lidi by tim meli a vschini by se ucastnili...

nezáleží na množství
s toho vzniká souložství

Ano .. chci být ten blázen
a pátků mít plný bazén
chci jen bláznit a smát se
a ničeho nebát se
starosti hodit za hlavu
zapomenout na všechnu námahu.

Já skřitek ti možna pomohu
Vezmu pytel na brambory
Pujdu pro ně přes tři hory
Přinesu i lahev vina
Rusalko bude nam spolu prima
Pak se náhle probudime
A vše je jinak my to vime

Jak hezké je to snění
co ráno nám vždy změní
proto nechceme se probudit
své touhy hezky nabudit
budíky ze stolů shodíme
a ráno si hezky přispíme.

jednou vstát ženo musíme
a večer zas usnout skusíme.
možná že napojit na starý sen
se nám podaří
a další sen se nám prostě znovu vydaři