Rozcestník >> Kultura, umění a filozofie >> Citáty a poezie >> Básně-Poezie

Struna zpívá, led tu taje, luna svítí, srdce maje,
každý máme svoje taje, svěťme lunu, tu vždy maje,
lepší na své míti straně, než mít míň, než nemaje.

Luna svítí, hvězda bliká, tobě lásko též uniká.
Pravda světa se těžko chytá, je stále, pořád neumytá.
Kluzká jako úhoř, mrštná jako včela,
jsi v tom lásko skoro celá.
Neopravíš svět, když neseš na zádech. všechny chyby, bolístky,
tak hledej čtyřlístky. Dál, co bych ti povídal. Já budu hledat ve tvých stopách, zrnka pravdy i v temných stokách.

Namíchám ti drink, jaký ti nikdo nepřipraví,
koktejl, o němž žádný jiný barman nemá zdání,
postup není složitý, jen mírně napínavý,
hlavní složkou k přípravě jsou tvoje sny a přání.

Zatajené sny a přání nikdy nevyřčená,
která nejsi často schopná přiznat sama sobě,
vzhledem k tomu, že tvůj vzor je zodpovědná žena
zvyklá city potlačovat zcela účelově.

Do poháru vložím čtyři kostky zvědavosti,
zakápnu je koncentrátem sladké fantazie,
špetku skrytých vášní pro chuť v nepatrném množství,
ať se jimi napoprvé těžce neopiješ.

Zatajené sny a přání nikdy nesplněná
jsou dvě hříšné strany jinak dokonalé mince,
s kterými se nesvěřuje ani jedna žena
své nejlepší kámošce a natož pak mamince.

Tekutina v šejkru získá nádech dozlatova,
chutě se v ní propojí a obsah lehce zpění.
Pak už zbývá jenom nápoj rychle servírovat,
lehký koktejl pro dva s názvem “Letní pokušení“.

S velkou pokorou a úctou k tehdejším umělcům, kteří ani nechtěli stát se umělci, vkládám...

Bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
a já vám ráno, časně ráno
šla jsem k tůni se mýt.
a já vám ráno, časně ráno
šla jsem k tůni se mýt.

Rosa v trávě sukni mi zmáčí,
slunce začíná hřát.
rosa v trávě sukni mi zmáčí,
slunce začíná hřát.
a přes bodláčí loukama kráčí ten,
co mně má rád.
a přes bodláčí loukama kráčí ten,
co mně má rád.

Bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
On loni na žně,
že prý se vážně
ve mně závažně vzhlíd.
On loni na žně,
že prý se vážně
ve mně závažně vzhlíd.

Šel k té tůni
letní vůni se mnou,
no a já s ním.
On šel k té tůni
letní vůni se mnou,
no a já s ním.
A co se pak tam
dál dělo u ní,
to už vám nepovím.
A co se pak tam
dál dělo u ní,
to už vám nepovím.

Bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
bylo léto, horké léto,
tak jak léto má být,
už uschla tráva,
marná sláva,
musím zpátky zas jít,
už uschla tráva,
marná sláva,
musím zpátky zas jít.

Zítra ráno,
hned časně ráno,
když to dovolí čas.
Zítra ráno,
hned časně ráno,
když to dovolí čas.
Já k téhle tůni,
k té naší tůni
půjdu určitě zas.
Já k téhle tůni,
k té naší tůni
půjdu určitě zas.

bylo léto byly prázdniny neprší už dlouhé hodiny
neprší a zem nám praská
na čele se tvoří vráska.
úroda nám uschla ceny leti vzhůru
okusovat budem ze stromú jen kůru

smazat jsem chtěl ikonku,
lehká práce holenku.
hledám čudel hledám marně,
chvílema jsem z toho na dně.

čudel ten tam prostě není,
jaký bylo rozuzlení?
našel jsem si jinou cestu,
už má karlík novou vestu.

radost mám jak malý dítě,
ikonku jsem zrobil hbitě.
netřeba mi čudel zvláštní,
vhodnej jenom na mazání.

Napíšu sem nakrátko
než půjdu venčit štěňátko.
A abychom se z dáli
také hezky smáli,
tak si uděláme čajíček
a vyběhneme jako zajíček.
Na procházce se psem znovu
užíváme měsíčního novu.

dnešní doba je taková že se ani basnit nechce

nejsou tady příspěvky
nejsou tady básně
chybí asi některým
v básnich velké vášně

dnes jsem měl zvláštní celou noc
snu bylo různých moc a moc
jeden eště neskončil a už tam byl jiný
tak se to množilo jak lidi z činy
když jsem se probudil vše bylo v háji
a já si připadal jak beyby v ráji

Noc padá, je čas jít snít
jak kytka každý den uvadá a musí odejít.
Jen hvězdy a měsíc budou nám svítit
z té noční oblohy a všechno řídit.
Do snů nám vetknou, to co duši tíží
čím dál víc, se nám oči klíží.
Dobrou noc přeji všem, co usínají
a jenom krásné sny, co duši zahřívají.