Dívám se jak spíš
tak nevinná a čistá.
Jen hádám o čem sníš
a co ti život chystá.
Slíbil jsem ti všechno,
co kdy si budeš přát;
život plný radosti
i nezbytných ztrát.
Dívat se jak oddychuješ
chtěl bych napořád.
Dívám se jak spíš
ve svém malém světě.
Ještě málo víš
a každý miluje tě.
Jsi stále zatím poupě
nádherného květu,
co nestačil vykvést
a přesto dávno je tu;
něžnost, která dává
ještě smysl světu.
Dívám se jak spíš
na polštáři z plyše
nelze být ti blíž
když oddechuješ tiše.
Slabé světlo z chodby
hladí tvoje víčka,
máš v náručí polštář
co ve spánku tě hýčká.
Jen tobě hvězdy září
a mně už smutek nestraší.
Dík za tebe, dík tobě
má malá a nejdražší.
1
2
