Jsem jak dopis bez adresy,
měsíc nad pustými lesy,
mám strach a dech se mi úží,
jako když rosa vzkřísí zvadlou růži.
Horský pramen, odlesk hvězd,
vidím v tobě louky kvést.
Nosíš v sobě zlatou skříňku.
Slyším hudbu vodních mlýnků,
hrají jako tenké struny,
jak když sněží do koruny
Předmět diskuze: zkusme to znovu spolu:)verše nejen autorské,
prostě- co vám duši pohladí...
Máte nastaveno: řazení od: nejnovějších v stromovém zobrazení
2
2